Být MAMINKOU je pro mě veliká čest *wine*, protože se to nepodaří každé ženě. Já sama jsem na tuhle životní roli dlouhé roky čekala a zoufala jsem si, protože jsem se bála, že se taky možná NIKDY maminkou nestanu a mohla bych si to racionalizovat, jak bych chtěla, prostě byl by to pro mě velmi “neúplný” život (a kdo ví, jestli by mě ještě bavil).
Představovala jsem si původně svoji maminkovskou roli o hodně jinak 😀 (včetně toho, že bude součástí konstelace “rodinné” a že budu maminkou více dětem), udělala jsem v krizovém období svého života i hodně “maminkovských” chyb (včetně té největší, že jsem začala zapomínat NA SEBE, ač to po mně nikdo nechtěl!).
Chtěla jsem být vždycky maminkou SKVĚLOU, ba NEJLEPŠÍ 😀 (a čím víc jsem chtěla být “nejlepší”, tím víc mi život zrcadlil, jak nesmyslný je to, v mém pojetí, záměr). Moje dcera se mnou nicméně měla většinou velkou trpělivost 😉 a často na moje přešlapy hleděla s laskavou shovívavostí *heart* A tak jsme to přežily 😀 dodnes a myslím, že po zbytek životů už to dáme. 😉
Teď už jsme totiž spíš “kolegyně ženské”, než striktně “maminka a dcera” a tak spolu sdílíme i věci, které by dřív nepřicházely v úvahu. Třeba novinku od Martiny Brandové “Mrcha vs. Hodná holčička” = to je ouplně jasné, že se to může “povolit” až dceři od určitého věku, aby úplně nezvlčila (“Ne, MAMINCE až od určitého věku, aby s tím pohoršeně nemrskla rovnou do koše!”). Mě osobně moc bavil stejnojmenný on-line kurz a knížka bude hojně rozšířenou verzí, takže se už na ni moc těším (“TěšíME!”)
Kdo se přidáte? Já jsem se nestala “Mrchou”, o to v kurzu/knížce ani nejde, ale hodně zajímavých “AHA, tohle jsem dělala takovou dobu BLBĚ, a přitom to můžu dělat třeba TAKHLE mnohem lehčejc!” přišlo, to fakt jo.
Jolana Fišerová
PS: Podělte se do komentářů, jak to máte se svou “maminkovskou” rolí vy, a jestli vám to tak vyhovuje 😉
