Brečím… proč?
Protože se léčím.
Vytrhat plevel, přijít věcem na kloub,
bordel na povrchu není, musím hrábnout hloub.
Ponořit se dovnitř, čekat odpověď,
provést sama sobě vnitřní zpověď.
Co mě zranilo? Proč rána stále bolí?
Otázek mnoho, odpověď žádná.
Však pochopím, nejsem přeci vadná.
Ve správný čas jádro zjistím,
víra ve štěstí vše jistí.
Jizvu vidím, roztáhnu ránu,
vím, že to zvládnu.
Kouknu dovnitř a již vím,
otázku rychle zodpovím.
Nyní mohu opět bolístku zacelit,
přišla mě zocelit.
Já jí vděčná navždy budu,
právě jen díky ní v této situaci už znova nepadnu na hubu.
VÝZNAM
Během života nás provází spousta bouřek, bolestí a lekcí. Důležité je, jak se k nim postavíme. I kdybychom se měli vrátit o několik let později. Zdroj problémů většinou tkví v dávné minulosti a během života se nám stále připomíná a čím dál více obaluje. Často se stává, že ani nevíme, odkud právě tato bolest pramení. Avšak jakmile máme otázku, můžeme hledat odpověď.
Když se rozhodneme začít ,,léčit“ , jinými slovy uzdravit svoji duši, uvědomme si, že bolest pravděpodobně půjde ven. Prožijeme ji znova, přijde nával slz, pocitů bezmoci… A právě díky tomu můžeme jizvu vyčistit, zacelit a lekci pochopit.
Lekce jsou tu proto, aby nám pomohly. Nebuďme obětmi, je to vědomá volba! Zkouškami rosteme, poznáváme další části sebe samých, tvoříme se. Jakým směrem? Jsi svého života hlavní postava či oběť? Volba je čistě jen na nás…
Pokud Tě téma pochopení a práce s vlastními emocemi zaujalo, doporučuji kurz Emoční inteligence od Mindful-life
