Atraktivita v pracovním prostředí: Diskriminace, mzdy a úspěch
Samozřejmě můžete namítat, že pojem krásy a atraktivity je velmi subjektivní a není možné to proto hodnotit. Je však již dokázané, že většina lidí se shodne na určitých rysech, ve kterých krása spočívá (tělesné tvary, symetrie, hormonálně založené tělesné znaky jako např. poprsí, zdraví a fyzická zdatnost). Podvědomě jsou to rysy související s plodností.
I to, že se idol krásy mění, je realitou. Před pár desítkami let byla idolem krásy Věstonická Venuše, o pár let později Twiggi. Z pohledu kariéry běžného člověka je ale možné tyto měřítka krásy považovat za téměř konstantní a neměnné.
Jak krásu definuje ekonomie?
Od 60. let minulého století proběhla řada výzkumů a psychologických experimentů, které prokázaly, že fyzická krása a přitažlivost má veliký vliv na hodnocení lidí i tam, kde nám to nemusí připadat fér (např. ve školách či při pohovoru, kde bychom předpokládali, že by mělo jít více o znalosti a zkušenosti než o krásu jako takovou.).
Dnes už je jasně prokazatelné, že krása a atraktivita jsou určitým druhem kapitálu, který zvyšuje šance na profesní úspěch, zajímavou kariéru i tím i vyšší příjmy.
Svými vlastnostmi je tak kapitál krásy srovnatelný s inteligencí a kompetencemi (schopnostmi, dovednostmi,…).
Jinými slovy, když zcela hypoteticky porovnáme člověka, který má stejné vzdělání, inteligenci, sociální původ a věk, atraktivita sama o sobě působí jako „kapitál“, který se na trhu práce poměrně dobře zhodnocuje.
Dobrou zprávou je, že jakýkoliv kapitál je možné navyšovat (budeme-li do něj investovat čas, peníze anebo energii, můžeme ho obnovovat a zlepšovat stejně, jako třeba stroje).
Pojďme si říct, proč jsou atraktivnější jedinci úspěšnější. Vysvětlují to 3 základní teoretické modely (dle Hammermeshe a Biddleho):
Diskriminace zákazníkem – v profesích, kde se zaměstnanci setkávají se zákazníky (kteří mohou reagovat na jejich vzhled), jsou preferovaní více atraktivní jedinci.
Příjmová diskriminace – vychází z faktu, že pokud má zaměstnavatel někomu přidat ve finančním ohodnocení, pak raději navýší mzdu více atraktivnímu zaměstnanci.
Diskriminace při výběru zaměstnance je založena na tom, že atraktivní lidé dostávají přednost před méně atraktivními (aniž by se muselo nutně předpokládat, že takový člověk bude lépe pracovat).
Je důležité dodat, že vliv jednotlivých modelů se od sebe v praxi jen těžko odděluje (Jak budeme dokazovat, jestli zaměstnavatel dal přednost někomu kvůli zákazníkům anebo jen osobním sympatiím?).
Jak je to s osobní krásou v ČR?
V letech 2014 – 15 proběhl významný výzkum v ČR, který jednoznačně prokázal, že neatraktivní ženy vydělávají průměrně 16 500 Kč měsíčně (údaj za rok 2014). Naopak ty nejatraktivnější berou 21 800 Kč, což představuje roční rozdíl 63 000 Kč, tj. 27 %. V případě mužů nese atraktivita také vyšší příjmy, ale pouze o cca 9 %.
V konkurenci o lepší zaměstnání krása a inteligence zvýhodňuje více muže. Naopak, pokud porovnáváme platy, tak krása a inteligence zvýhodňuje naopak více ženy.
Pro porovnání – v roce 1994 proběh výzkum v USA a v Kanadě, kde se prokázalo, že nadprůměrně atraktivní jedinci si vydělají o 10 – 15 % více než lidé s podprůměrnou atraktivitou.
Jaké další zajímavosti z analýzy v ČR vyplynuly?
Ženy s vyšší inteligencí umí lépe využít své atraktivity. Vezmeme-li ženy s vysokou inteligencí, pak neatraktivní žena má průměrný plat 18 tisíc a vysoce atraktivní téměř 38 tisíc. U mužů ten rozdíl není zdaleka takový (neatraktivní muž dosahuje platu 30 tisíc a atraktivní muž 35 tisíc Kč, tj. rozdíl pouhých 5 tis. Kč).
Přestože mají ženy obecně o 20 % nižší plat, krásné ženy s vyšší inteligencí mají statisticky o 3 tisíce vyšší plat než stejně atraktivní muži. Jinými slovy inteligentním ženám přináší jejich krása více než stejně inteligentním mužům.
Příjmový rozdíl mezi nadprůměrně inteligentním a podprůměrně inteligentním mužem je okolo 11 %, u žen je to až 30 %.
Atraktivnějším ženám nad 50 let jsou dostupná horší pracovní místa a také nižší plat než méně atraktivním ženám (při stejné inteligenci, vzdělání, soc. původu). Důvodem je fenomén tzv. zelených vdov. Tyto ženy se často provdaly za movité muže a zůstaly v domácnosti. Zaměstnavatelé tak dávají přednost méně atraktivním ženám, které mají zajímavější pracovní zkušenosti.
Ať chceme nebo ne, díky tlaku z médií a důrazu na vnější stránku nám nezbývá, než dbát nejen na svoje znalosti, ale i náš vzhled. Pokud Vám příroda nenadělila nadpozemskou krásu, zkuste dbát alespoň na upravenost, přiměřenost a budovat si svůj osobitý šarm 🙂
Řadu dalších odpovědí týkající se MOCI KRÁSY najdete ve stejnojmenné české knížce od několika autorů z nakladatelství Karolinum, která byla zdrojem pro tento článek.
Další zajímavé články týkající se trhu práce najdete na mém blogu
Zdroj foto: Pixabay.com
