Letošní rok jsem si toho opět naložila dost.
V mnoha situacích, které mi život přinesl do života, jsem se utvrdila v tom, co ve svém životě chci a co ne. Do mého života letos vstoupilo i pár nových lidí, ale brzy jsem pochopila, že někteří z nich mi do života vstoupili jen pro to, aby mi odzrcadlili to, na čem mám zapracovat sama u sebe.
Díky té cestě, na kterou jsem nastoupila, jsem si uvědomila, že ve svém životě nechci lidi, kteří jen berou. A že se chci potkávat hlavně s těmi, s kterými je příjem a výdej v harmonii a s kterými jsme na podobné vlně.
Před časem jsem se naučila pár věcí, v kterých jsem se v mnoha situacích utvrdila. A co bychom se měli naučit úplně všichni?
Přestat se každému vyjít vstříc – to už nemám zapotřebí. Proč? Protože tou nejdůležitější osobou v našem životě jsem já sama. A ne, není to sobecké. Protože jak jinak si mohu do života přitahovat lidi, kteří si mě budou vážit a budou mě mít rádi, když nebudu mít ráda samu sebe.
Přestat se bát změny – není na co čekat, změna do mého života sama nepřijde. Pokud něco chci, musím se zvednout a něco pro to udělat. O spoustě věcech nestačí jen mluvit. Ano, ta cesta za změnou někdy trvá trochu déle, ale i tak to za to stojí.
Být Tady a teď – pochopila jsem a mnohokrát jsem se přesvědčila o tom, že co bylo již nezměním a co bude si tvořím právě teď. V tu chvíli, kdy jsem k tomu před lety došla, se mi moc ulevilo.
Přestat snižovat sám sebe – ano, nejsem nic míň ani nic víc než druzí. Všichni jsme na stejné lodi, každý z nás má stejnou startovací čáru a je jen na nás samotných, kam se chceme posunout. Máme na výběr – buď budeme stát na místě, neustále si na něco stěžovat anebo se zvednout a začít dělat něco pro to, abychom se měli lépe
Přestat tolik přemýšlet – nenechme se ovládnout našimi myšlenkami a vezměme zodpovědnost za svůj vlastní život 🙂
