15 tisíc let staré jeskynní kresby, nalezené ve Španělsku (již v roce 1879), prozrazují mnohé o zvířatech té doby a lidech, kteří v této době žili. Výjevy z jejich života nám prozradily mnohé o nich samotných. Na některých je dokonce vidět, že mají své nohy ovázané kožešinami. Končetiny nalezeného člověka, pocházejícího z doby před 5 tisíci let, jehož tělo bylo velmi dobře zachovalé díky ledu, našli ovázané kožešinou a vycpané slámou. Ve starém Egyptě nosili otroci obuv vyrobenou z palmových listů, která vypadala podobně jako sandály. A pouze ti nejurozenější lidé nosili boty v barvách červené a žluté. Později si také ve starém Římě lidé obouvali páskové botky, které byly velmi podobné dnešním sandálům. Za mokasíny můžeme děkovat Indiánům, kteří je tehdy vyráběli z kůží zvířat a v těchto tichých a lehkých botách se vydávali na lov zvěře. Eskymáci ještě dodnes (podle své starobylé tradice) vyrábějí své obutí z tuleních kůží, které mají skvělé vodě odpuzující účinky. Tyto boty mužům dosahují až po kolena a ženám do poloviny stehen.
Změnila se od těchto dávných dob obuv člověka snad nějak dramaticky? Nebo se něco z naší historie přineslo až do dnešních dnů?
Tvar, materiály a barvy, se v různých místech světa liší, i přesto však výtvory z různých konců světa mají hodně společného a jsou si podobné.
Benátčané se v 16. století pyšnili botami pojmenovanými „Chopine“. Jednalo se o první boty na podpatku. Vyráběly se ze dřeva, s velmi zvýšenou podrážkou, čímž dodávaly nositeli na výšce. Nosily se běžně přes papuče a nejdříve je nosily kurtizány. Až poději, se dostaly do Evropy. Protože však jejich výška dosahovala až 76 centimetrů, byly extrémně nebezpečné. Ženy podepírali služebníci, aby v nich vůbec mohly chodit. Tradici těchto bot chtěl v roce 2010 připomenout na své přehlídce módní návrhář Alexander McQueen, modelky však pro jejich nebezpečnou výšku a mizernou stabilitu odmítly boty osobně předvádět. V Japonsku se také nosilo dřevěné obutí, taková kombinace dřeváků a sandálů a díky svému tvaru vypadaly velice nestabilní a nepohodlné. Dřeváky se dodnes nosí v Holandsku, všichni je jistě dobře známe. A proč se zrovna tady objevily dřevěné boty? Holandsko totiž stojí na vodě a bažinách a lidé, kteří zde žili, nechtěli nosit kožené obutí, které snadno zvlhne a zničí se.
Například Jindřich VIII. (anglický král z rodu Tudorovců) nařídil šířku boty 15 centimetrů a to jen z jednoho jediného důvodu, sám měl nohu deformovanou nemocí zvanou dna. Francouzský král Ludvík XIV. byl velmi malého vzrůstu, proto na svém dvoře nařídil vysoké podpatky, které museli nosit i muži. Ještě, že nám nikdo dneska nediktuje, co máme nebo nemáme nosit.
(Kožené boty. Dynastie Chan, 2.-1. stol. př. n. l .)
Víte, že levá a pravá bota se nosí až od roku 1818?
Do doby roku 1818 byly všechny boty stejné a nijak se nerozlišovaly. První tenisky se objevily v roce 1917. Vše začalo v 19. století, kdy americký vynálezce Charles Goodyear vynalezl metodu vulkanizace kaučuku (pro zpracování a výrobu pneumatik). Ze stejného materiálu se začaly vyrábět podrážky bot. Na přelomu století se mnoho výrobců pneumatik začalo věnovat výrobě gumových podrážek. První plátěné tenisky s gumovou podrážkou vyrobila značka Keds, která spadá pod slavnou zn. Michelin a její tenisky nesly název “sneaker”. Toto slovo pochází z anglického slova sneak = plížit se. Jak dokonalé označení pro tenisky, jejichž gumová podrážka je tak tichá. Věděli jste, že sportovní obuv (tenisky) Adidas, jsou pojmenovány po svém zakladateli, světovém designérovi Adolfu Drasslerovi? Jeho tenisky Adidas proslavil americký sprinter Jessie Owens, který v nich vyhrál čtyři zlaté medaile na olympijských hrách v roce 1936. A takto bych mohla pokračovat do nekonečna.
Soudě podle výše uvedeného, je naše současná obuv přirozenou adaptací všech minulých stylů. Z nich čerpáme inspiraci a vracíme se zpět do historie. Obuv patří do našeho života, díky ní máme možnost prožít kouzlené okamžiky na horách nebo u vody, v každém ročním období a naše nohy jsou v tom největším pohodlí. A to nemluvím o parádě, kterou můžete s nimi udělat na večírku.
Krásně to vystihuje svými slovy Christian Dior – cituji: „Pečlivosti při výběru bot není nikdy dost. Příliš mnoho žen si myslí, že boty nejsou důležité, ale opravdový důkaz o eleganci ženy je to, co má na nohách.“ Myslím, že slova lze převést i na muže. Souhlasíte?
Blogerka Michaella
(zdroj obrázků – Wikipedie, pixabay)
