Včera večer jsem po necelých dvou týdnech dočetla tuto velmi zajímavou a pěkně psanou knihu. Jedná se o volné pokračování knihy Osud tančil charleston.
Hlavní hrdinkou je Kája Bukůvková, později provdána Michorowská. Tato pozoruhodná žena se narodila v roce 1936 do továrnické rodiny a velkou část svého života byla nucena prožít ve společenské atmosféře, která jí pohrdala. Přesto neztratila svůj optimistický pohled na svět a našla způsob, jak svůj život nepromarnit a prožít jej naplno.
V knize je zaznamenáno zhruba 70 let této ženy a jejích blízkých. Děje se tak prostřednictvím shromážděných dopisů, které si mezi sebou posílali členové rodiny od doby po druhé světové válce až po Sametovou revoluci, částečně jsou použity i záznamy z Deníku paní Karly.
Čím vším si museli projít potomci šlechtických rodů po válce, následně v padesátých letech. Jak probíhaly konfiskace majetku, zavírání „nepohodlných“. Ale také, jak dobré je věřit na lásku a že někdy to trvá o něco déle, než přijde ten „osudový“.
Úžasná kniha o lidské cílevědomosti a vytrvalosti, odvaze a píli.
