116

Je až úsměvné, k čemu vás donutí jedno testování 😀 
Nesnáším hrabat se v hlíně, nesnáším zalejvání rostlin, nesnáším pravidelné starání se o něco mimo děti.
A tak mezitím zjistím, že si zde zakládám vlastně deníček mladého nadějného zahradníka 😀
Ano, ano. Kromě včerejších kytek jsem měla nasazeny jahody. Už z loňska a snažila jsem se je celkem zdatně umořit, abych se mohla vymluvit, že tu vlastně nic neroste. Pak jsem šla nasadit trávu na místa, kde byly truhlíky a jakou radost jsem měla z toho, že mi tráva roste. A pak přišla radost z toho, že ty jahody, které jsem trápila suchem a mrazem znovu obrazily. Pak přišla radost z toho, že mi v zemi zakořenily oddenky jahod, které jsem vykopla a chytly se i v truhlíku. A tak dále a tak dále.
Dnes jsem byla zase v obchodě nakoupit hlínu do truhlíků, které mi zbyly prázdné. A vzala k tomu bylinky a chcípající pelargonie, které jsem do těch truhlíků píchla. A doufám, že se chytnou (neberte deset muškátů za 20 Kč). A k tomu bazalku, koriandr a petrželku. Vlastně mi i chytly semínka v květináčích. Pak jsem pohnojila trávník, následně ještě všechno zalila, a teď tu sedím a kochám se 😀 
Taky jsem si konečně udělala jasno, jaké truhlíky od Plastia CZ koupíme na rybíz, maliny, angrešt a třeba vinnou révu. A jak chci, aby to tu vypadalo.
Není jednoduché mít terasu o 56 m2, na které je 30 cm hlíny a vy máte v návodu k bytu, že tam ta tráva růst musí, že nesmíte v podstatě kopnout do země a postavit třeba altán nebo pergolu, že vám všechno odfoukne vítr. Že terasu, na které máte v létě 50 stupňů nesmíte zastřešit. A tak hledáte možnosti, projíždíte internet, hledáte samotné produkty, které vydrží nápor sucha. Hledáte způsob, jak na té terase vůbec přežít, když už ji máte. Do trávníku lejete neskutečný množství vody, vyhrabáváte plevel, mech, hnojíte. A tráva pořád není hezká.
Můžu vám říct, že tohle je za trest. Nenese to absolutně žádný užitek. Kolikrát jsem měla chuť se na všechno doslova vys*at. Třeba dnes, když jsem zjistila, že na čerstvě umytá okna mi posedal pil z nedalekého řepkového pole. Takže zítra zase budu umývat okna. A nejen okna. V podstatě vše, co se venku nachází. Musím vyprat prádlo, které je žluté. Otřít parapety, umýt nábytek (kdyby se někdo dobrovolně nabídl jako pomocník, puknu štěstím. A že má být teplo.
To je prostě takový povzdech. Samozřejmě mne doma čeká ještě utřít prach a podlahu. Uvařit večeři, nachystat postel. A jet kr tchýni na zahradu, kde budu naprosto zbytečně. Protože mě to tam prostě nebaví. Když už, tak chci dělat na vlastním. Takže tam budu akorát sedět a tupě zírat unavená.
Nic. Jdu si znovu projít návod k bytu a vymýšlet, jak to všechno tady udělám. Už mi občas dochází inspirace.

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account