Čínské, bok čoj nebo pak čoj zelí, pchin-jinem též bok choy pochází z východní Asie, jedná se o významnou zeleninu v jižní a střední Číně a v Japonsku. Existuje značně velké množství různých typů a forem, které se liší nejen vzhledem a velikostí, ale i hospodářskými vlastnostmi a využitím.
Jako léčivá rostlina (k přípravě šťáv či čajů) se čínské ani pekingské zelí nepoužívá, přesto je prokázán velmi dobrý vliv na trávení a sliznice trávicího traktu, zároveň i zlepšuje metabolismus tuků. Proto jsou oba druhy vhodné při redukčních dietách, zvýšeném cholesterolu, arterioskleróze nebo zánětech střev.
Obě rostlinky mají téměř stejný obsah vitamínů i minerálních látek, obsahují poměrně hodně vitamínu C (40-80mg/100g), vitamíny B1, B2, B3, provitamín A, z minerálních látek hořčík, vápník, draslík, železo a síru.
Pekingské zelí (to, co všichni určitě známe) se dá výborně skladovat, v dobrých podmínkách až do ledna, je to tedy ideální salátová zelenina do zásoby pro zimní období. Čínské zelí se sice skladovát nedá, ale zato se sklízí postupně už od července, takže máme výborný salát po celou sezónu. A nejen salát, protože právě tato zelenina je základem všech čínských smažených jídel a polévek. Do pokrmů se ale přidává až úplně nakonec, pouze se na minutku osmahne nebo nechá projít varem aby se propojily chutě, listy musí zůstat stále křehké.
