Nostalgie a radost z českých výrobků: Co si přeji od návštěv z Česka
Tento týden se opravdu hodně těším na víkend a zdaleka to není jen tím, že mám hodně práce a už ve středu pocit, že si potřebuju odpočinout. Těším se hlavně proto, že v pátek za námi přijede návštěva z Čech, která mi kromě sebe veze také několik dárků.
Když jsem před pár týdny sepisovala, co bych si přála, došlo mi, že jsem už třetí rok poněkud monotématická, neboť si od všech návštěv přeju víceméně pořád to samé, co je v Americe buď k nesehnání, nebo se shání velmi těžko a stojí dost peněz. Každopádně přišlo mi úsměvné, kolik těšení a nadšení ve mně dokáží vzbudit věci, kolem kterých jsem před pár lety běžně procházela v obchodě a házela je zcela bezmyšlenkovitě do košíku. Aniž bych dělala reklamu jakémukoliv výrobci, tohle jsou moje nejoblíbenější:
Kartáček Curaprox
Čištění zubů je pro mě jeden z rituálů, které nikdy nevynechám a o kterém jsem přesvědčená, že skutečně dokáží vylepšit můj den. Jenže aby mě bavilo, musím k tomu mít správný kartáček. Ne velký jako všechny americké, které se tak tak vejdou do pusy, ne malý jako všechny dětské americké, ne tvrdý, ale ani ne příliš měkký, prostě tak akorát. Na Curaprox jsem postupně nalákala celou manželovu rodinu, takže i když si jich z Česka pokaždé dovezu dvacet (a do posledního dne pořád chodím přikupovat), jsou vždycky hrozně rychle pryč. Upřímně se divím, že tady u nás v žádné drogerii nejsou k sehnání (musí se objednávat pouze z internetu a jsou dost drahé), podle mě si firma upírá docela slušný byznys.
Krtek
Poslední dobou mám pocit, že prakticky každých pár měsíců se některá rodina našich přátel rozroste o další dítě. Američané si před porodem zřizují tzv. registry, kde si dárky pro dítě dopředu sami vyberou na internetu a jejich známí pak jenom zaplatí a pošlou nebo donesou na návštěvu už před vybrané. Mně to ale přijde hrozně neosobní, takže kromě dárku z registry se snažím vždycky překvapit ještě nějakou maličkostí navíc. Celé tři roky, co tady žiju, obdarovávám všechny novorozence Krtkem. Kupuju buď plyšového nebo ještě raději knížky. Obojí pokaždé vyvolá vlnu nadšení (hlavně u rodičů) a má obrovský úspěch. Teď jsem si pár Krtků taky objednala (knížky jsou v Česku k dostání dokonce v angličtině!), ale tuším, že tentokrát budu mít s rozdáváním problém a všechny budu chtít nechat pro naše miminko.
Krupice
Jedny z mých nejintenzivnějších vzpomínek na domov a dětství patří pravděpodobně krupicové kaši. Sedím u stolku u mého nejoblíbenějšího talíře s pohádkovými motivy, sleduju roztékající se kousky másla, rozpouštějící se kakao s cukrem, opatrně objíždím okraje, nabírám na lžičku, foukám a strkám si tu lahodu do pusy. Asi to není náhoda, ale kdykoliv se mi zasteskne po dětství nebo po domově, vařím krupici. Teď v těhotenství se moje touha vyvolat příjemné vzpomínky ještě nějak zvětšila, takže ji dělám docela často. Naposled jsem ji měla (já sama, B. moje krupicové nadšení bohužel vůbec nesdílí) minulý čtvrtek. Trochu jsem se zhrozila, protože balíček už byl pár dní prošlý a novou dávku zatím nemám, ale odpustila jsem si to a já i miminko jsme si moc pochutnali.
Indulona
Píšu do několika časopisů pro ženy, kde výjimečně ukazujeme čtenářkám kosmetiku, co se dá pořídit za cenu jednoho kafe nebo ještě levněji. Takže přiznat se k tomu, že mým nejoblíbenějším krémem je Indulona za 38 Kč, no, tím si teď možná trochu zavařuju. 🙂 Používám ji na tělo po koupání a po bazénu, na suché lokty, velmi často jako denní i noční krém, občas s ní namažu B. po holení, a uvažuju o tom, že bych ji používala i na miminko. Nevím, čím to je, ale přijde mi, že opravdu funguje a že na suchou kůži je to to nejlepší, co jsem našla.
Z vašich e-mailů a ohlasů vím, že je vás tady docela dost, co čtete blog a žijete mimo Českou republiku.
Docela by mě zajímalo, co si vozíte nebo necháváte z Čech vozit vy a co vám dělá radost.
P.S. Prosím, pište do komentářů sem pod blog raději než do soukromých zpráv na Facebooku, ať vaše ohlasy vidí i všichni další, kdo čtou, a taky mohou zareagovat. Za všechny osobní zprávy, gratulace a další, které moc posíláte, samozřejmě moc a moc děkuju. Vážím si každého ohlasu a každého LIKE a snažím se odpovídat, jak to jenom jde.
Děkuju! 🙂
Tento článek vyšel na blogu www.comiudelaloradost.cz
Zdroj foto: Pixabay.com
