Pokud patříte k milovníkům starých hradů a romantických zřícenin, vydejte se na hrad Rokštejn, jeden z historických skvostů Vysočiny. Hrad měl zmizet pod hladinou přehrady, z jejíž stavby nakonec sešlo. Velká hradní zřícenina se vypíná na skalním ostrohu v údolí říčky Brtnice mezi Přímělkovem a Panskou Lhotou. Kdysi tu stával ranně gotický hrad, který byl však přestavěn ve 14. století. Z původního hradu zůstala jen hranolovitá věž, která byla zvýšena ještě o jedno patro. Díky plánované stavbě se na hradě prováděly detailní archeologické průzkumy, takže Rokštejn patří k nejlépe prozkoumaným středověkým hradům u nás. Při archeologických výzkumech byla v základu věže objevena kostra novorozence. Jedná se o „stavební oběť“, která měla zajistit bezpečnost a šťastný osud stavby. Kolem roku 1359 koupil hradní panství markrabě Jan Jindřich a z Rokštejna se stalo centrum markraběcího zboží v širokém okolí. V rozšířeném horním hradě vybudoval trojpodlažní palác s trámovými stropy. Zvýšené přízemí a patra měly již větší okna, záchodové arkýře i krby.
Podle nálezů kachlů zde byla již v předhusitském období instalována kachlová kamna. Protože marnivému markraběti skromné prostory hradu nestačily, nechal zbudovat ještě Dolní palác ve kterém zřídil velice moderní teplovzdušné vytápění, jehož topeniště stálo v suterénu. Na cihlové klenbě se po určitou dobu nahřívaly kamenné valouny a pak přes ně proudil vzduch do kanálů v podlaze s kruhovými výpustmi. V místě původního vstupu v nové východní hradbě postavil markrabě drobnou věž s bránou. V ní byla nalezena největší kolekce kostěných hracích kostek ve střední Evropě, která dokládá hrací vášeň strážných ve vrhcábech. Komfortní a stavebně náročná markraběcí rezidence, výrazně převyšující stavební úroveň většiny tehdejších hradů, však neměla dlouhý život. V důsledku obrovských dluhů musel markrabě na sklonku 14. století Rokštejn prodat. Od roku 1378 měli hrad v zástavě Valdštejnové, kteří jej poté získali dědičně.
