Hospodářský komplex dvora a tvrze Býšov leží 7 km jižně od Týna nad Vltavou v ochranném pásmu JE Temelín. Na jeho místě je r.1395 doložena vesnice s tvrzí pánů Arnošta a Kuníka Býšovců z Býšova, patronů kostela v blízkém Křtěnově. Z jejich nástupců jsou známi r.1410 Petr, r.1414 Bohuslav a r. 1440 Oldřich. V roce 1510 je uváděn jeden z nejvýznamnějších představitelů rodu, purkrabí hradu Hluboká, Albrecht z Býšova.
Expozice na tvrzi
Uvnitř tvrze můžete navštívit stálé muzejní expozice mapující historii tvrze a způsob života na ní, archeologické a geologické expozice nebo výstavu lihovarnictví v českých zemích.
I. Tvrz Býšov, život na tvrzích
expozice představuje minulost tvrze Býšov, osudy tvrzí na Budějovicku, stavební typy tvrzí, život na tvrzích, kde hledat tvrze
II. Archeologie – pravěk, středověk
Vltavotýnsko v době kamenné, bronzové a železné; sídliště ze starší doby bronzové v Býšově a dějin archeologického poznání Vltavotýnska.
III. Tři velké události geologických příběhů býšovského okolí
První z nich jsou vltavíny, dalšíi představují doklady starých pouští, železité slepence a pískovce býšovského okolí. Dozvíte se také o českém kráteru a stopách katastrofy v Býšovském křemeni.
IV. Aqua Vitae – expozice lihovarnictví v českých zemích
samostatná expozice mapující vývoj livovarnictví od jeho počátků až do současnosti s akcentem na vývoj v českých zemích
Z historie tvrze
Skrovný majetek Býšovců nebyl v průběhu let téměř rozšiřován, svého největšího rozsahu získal za Jan Býšovce, kdy byla r. 1545 připojena ves Všemyslice a v r. 1558 ještě Knín. Když ale v roce 1573 Jan Býšovec zemřel, muselo se o chudý statek podělit sedm jeho potomků. Dvůr Býšov s tvrzí získal Jan mladší z Býšova. Ten jej díky finančním těžkostem prodal v roce 1615 Malovcům z Malovic, držitelům sousedního panství Hluboká a odstěhoval se na statek do vsi Dasný. Býšov přestal být šlechtickým sídlem, sloužil pouze hospodářským účelům, tvrz byla přeměněna na sýpku. Součástí hlubockého panství zůstala tvrz až do roku 1930, kdy byla Schwarzenberkům vyvlastněna a prodána tehdejšímu nájemci statku Vladimíru Sailerovi.
Býšovská tvrz patří k jedné z nejlépe dochovaných drobných šlechtických staveb Vltavotýnska. Díky jejímu dlouhodobému využívání pro zemědělské účely nedošlo k téměř žádným stavebním úpravám (vyjma zazdění vchodu a průlomu jiných vstupů), ani k její větší devastaci. Tvrz sestává z dvoupatrové obytné věže čtyřhranného tvaru o šířce 10,5 metrů a 20 metrové výšce. Zdivo dosahuje šířky od 1 až do 1,20 metru. K věži přiléhá na východní straně přízemní hospodářská budova. Do věže se původně vstupovalo z přízemí nebo vchodem ve druhém patře.
