Rano Raraku

Rano Raraku je boční kráter dnes již neaktivní sopky Maunga Terevaka na

 Velikonočním ostrově. Vnější svah kráteru Rano Raraku byl v době od 

šestého do osmnáctého století lomem, ze kterého původní obyvatelstvo ostrova

tesalo monolitické sochy Moai. 

Kráter Rano Raraku se nalézá ve východní části Velikonočního ostrova asi 12 km

od obce Hanga Roa. Rano Raraku je boční kráter rozlehlé sopky Maunga Terevaka

a nachází se 9 km jihovýchodně od jejího vrcholu (507 m n. m.).

Sopka Terevaka je nejmladší ze tří sopek na ostrově; její stáří se odhaduje

na 300 000 let.

Vulkány Rano Kau a Poike původně vytvářely oddělené ostrovy.

Teprve vulkanický proces vzniku sopky Maunga Terevaka spojil území všech

tří sopek a zformovali dnešní tvar ostrova. Povrchové vrstvy kráteru Rano

Raraku jso u tvořeny tufem – zhutněným sopečným prachem.

Kráter je tvarově výrazně nesymetrický. Jihovýchodní stěny kráteru jsou příkré,

zcela znemožňující turistický přístup na hřeben.

Severní a severozápadní část kráteru je mírně svažitá a umožňující přístup. 

Kráter Rano Raraku je součástí Národního parku Rapa Nui, zřízeného roku

1935 chilským ministerstvem pro území a kolonizaci.

Hudlenka