Sedm starověkých figurek z Egypta a Kypru ukrýval depozitář muzea v Přelouči. Jeho pracovníci netušili, jaký poklad mají. Objevil ho až student, který zpracovával archeologickou sbírku.

Matěj Pešta ukazuje kyperské votivní figurky. (Foto ČTK)
 
Exponáty muzeum zřejmě získalo ve 20. až 50. letech minulého století od cestovatelů, kteří z Pardubicka pocházeli. Mohli to být třeba Alois Topič či Josef Topič nebo námořník Jan Vozáb. Zakoupeny byly zřejmě v Káhiře.
Mapoval sbírku
Figurky mohou být až ze 7. století před naším letopočtem. Byly datovány díky studentovi, který v diplomové práci mapoval muzejní sbírku. „Až donedávna nebylo v časových možnostech pracovníků muzea pátrat po skutečném původu sošek,“ vysvětlil správce sbírek Matěj Pešta.

Vešebt z hrobky
Nejstarší je tzv. vešebt, soška z egyptské keramiky v podobě mumie, která byla pravděpodobně uložena v hrobce. „Pochází ze čtvrtého až sedmého století před naším letopočtem,“ řekl Aha! Pešta. V rukou sošky jsou motyčky, které jsou dnes již špatně patrné, je také zdobena vousem. Ve sbírce je i orantka, soška prosebnice z terakoty. Figurka mohla být ve svatyni, ale i v hrobě. Na drapérii tuniky je ještě patrná bílá barva. Dále nalezli hlavu Harpokrata, boha plodnosti a úrodnosti. Je rovněž z terakoty a odlitý pomocí formy.
Fortuna z Kypru
Čtyři figurky pocházejí z východního Středomoří. Je mezi nimi hlavička bohyně Týché, známé spíše jako Fortuna, bohyně šťastné náhody. Je z vápence či sádrovce. Barva se již časem odloupala. Dále tu jsou tři votivní neboli děkovné figurky vyrobené z jílovité hlíny. Jde o ženské postavy, které v rukou nesou dary. Původně byly ve svatyních bohů a symbolizovaly dárce.
Víte, že…
…votivní figurky bývají zasvěceny a odevzdány božstvu jako poděkování nebo prosba ve snaze získat přízeň toho, komu je dar obětován?