Lužické hory skrývají svůj skvost – skalní reliéfy. Kunratické Švýcarsko. To jméno už dnes nikdo nepoužívá a málokdo zná. Nazývala se tak krajina kolem Cvikova, známá svými skalními městy a čedičovými varhany. Kdysi konkurovala i Českému ráji. Blízko staré cesty z Kunratic u Cvikova do Mařenic se nalézá osada Třídomí. A právě v jejím okolí lze zhlédnout unikátní, stovky let staré skalní reliéfy.
Osada Třídomí měla dvě části, z nichž severní patřila k Mařeničkám a jižní ke Kunraticím. Počátkem minulého století zde ještě stála kaple sv. Prokopa a sedm domů, z nichž se zachovaly jen dva.Cesta spojující obě části osady prochází údolím, na jehož východní straně kdysi vynikala mohutná pískovcová skála, nazývaná podle osady Dreihäuserstein. Kolem roku 1740 se skála zalíbila mařenickému truhláři a lidovému umělci Franzi Schierovi, který do ní vytesal překrásný reliéf Nejsvětější Trojice.
O několik desetiletí později tu místní kameníci založili lom a téměř celou skálu postupně odlámali, přičemž reliéf zachovali. Od staré cesty je vzdálen několik metrů a vede k němu krátká pěšinka, která se dá na zarostlém svahu snadno přehlédnout. Pískovcový reliéf o rozměrech asi 4 x 3,5 metru je vypracovaný jako oltář. V jeho horní části je zobrazena Nejsvětější Trojice, obklopená hlavičkami andílků, dole je pod baldachýnem s královskou korunou znázorněna nebeská brána, v níž jako Královna nebes stojí Panna Marie s Ježíškem. Na sloupcích po stranách jsou vyryté letopočty 1904 a 1930, připomínající patrně renovace reliéfu.
Asi tři sta metrů severněji odtud je v dnes již nepoužívaném a zčásti zasypaném skalním úvozu staré cesty další reliéf, znázorňující útěk Svaté rodiny do Egypta, jehož autorem je zřejmě také Franz Schier. V mělkém výklenku je vytesaný obraz Josefa s oslíkem, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí, a celý výjev obklopují hlavičky andílků.
Některé reliéfy, které se ukrývají v lesích Kunratického Švýcarska, jsou ale ještě starší. Dodnes dochované rytiny na skalách se datují až do 15. nebo 16. století. Dle pověstí je zanechávali italští hledači drahých kamenů, ale většina skalních reliéfů s náboženskou tematikou pochází až z 18. nebo 19. století.
