Krásná letní sobota nás opět přivedla do tohoto lázeňského města. Po dobré zkušenosti z minulé návštěvy jsme rovnou hledali místo k zaparkování u nádraží, což se povedlo. Vzhledem k tomu, že město známe již dobře a chtěli jsme jít hlavně do parku, nemělo smysl parkovat u náměstí, kde navíc je toto zpoplatněno, kdežto u nádraží je víkendové parkování doposud zdarma.
A tak stačilo přejít rušnou silnici a byli jsme hned v parku. Ten upoutal na první pohled nádhernou květinovou výzdobou, mám pocit, že každým rokem mají záhony osázeny jinými květinami.
Jako první jsme šli obdivovat fontánu “Leda s labutí” od Břetislava Bendy. Sochař byl inspirován starořeckou milostnou bájí o ženě sparťanského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Z jejich vztahu se zrodila krásná Helena.
Od této jsme pak došli k prosklené kolonádě profesora Libenského s unikátní sklobetonovou kopulí podle návrhů poděbradského rodáka arch. Vojtěcha Kerharta. Tzv. Nová kolonáda nyní Kolonáda prof. Libenského, byla zbudována nad pramenem minerální vody (dříve pramen Boček z Kunštátu). Pramen je dodnes aktivní a pokud je otevřen vstup do haly, můžete jej ochutnat. V současné době funguje v prostorách Libenského kolonády kavárna. Stavba navazuje na sloupovou promenádu.
Před kolonádou pak obzvlášť v letních měsících zaujme “bazén” s programovatelnými efekty vodotrysků a osvětlením.
V přední části parku se ten den konaly slavnosti vína, což jsme tedy zprvu nevěděli a tak tam bylo i na náš vkus zbytečně moc lidí. Šli jsme si tedy raději sednout do stínu, do naší oblíbené kavárničky s tím, že další část města si necháme na nějaký pěkný podzimní výlet.
