Toto místo jsme, jak je u nás celkem běžné, objevili též náhodou. To jsme před pár lety jeli do nedaleké Pecky na vystoupení tehdy ještě takřka neznámého písničkáře Michala Horáka a měli jsme ještě asi dvě hodinky čas, tak jsme se vyjeli podívat do okolí a objevili tuto lokalitu s velmi zajímavou historií.
První stavbou, která na nejvyšším místě Podkrkonoší stála, byl ranně barokní kostelík roku 1706 postavený Ferdinandem Kotulinským, majitelem panství. Na konci 19. století se však oblíbené výletní místo stalo jablkem sváru mezi Čechy a Němci. O Zvičinu se zajímali čeští turisté z KČT ze Dvora Králové a němečtí z krkonošského spolku v Hostinném. Zvičina se tak stala cílem národních protestů a manifestací, konaly se zde politické tábory a tábory lidu.
Se stavbou hostince roku 1891 se Zvičina stala ještě populárnějším místem. Obě skupiny turistů-nacionalistů si vrchol přivlastňovaly a měly v plánu postavit tam rozhlednu. Rozumná domluva mezi oběma stranami neexistovala a tak začal doslova boj o kopec. Čechům se, jako prvním, podařilo koupit hostinec a pozemek na vrcholu Zvičiny. Němci se nevzdali a podali žádost o postavení rozhledny, přičemž k ní také roku 1899 slavnostně položili základní kámen. Češi se nenechali zastrašit a pilně vybírali dobrovolné příspěvky na stavbu svojí rozhledny a vydávali dokonce pohlednice s jejím nákresem. Vzájemné „pošťuchování“ dospělo do neuvěřitelných sporů a hádek, takže nakonec příslušné úřady obě žádosti na výstavbu rozhledny zamítly. Klub českých turistů alespoň začal chatu na vrcholu Zvičiny rozšiřovat, ale také Němci nezaháleli a na severním okraji zvičinského hřbetu vysázeli les, který měl zabránit výhledu na „německé“ Krkonoše. Radikálnější němečtí vandalové ještě stihli o velikonočních svátcích 1909 vyplenit a zdemolovat vybavení „české“ chaty.
Vysněné rozhledny se čeští turisté dočkali roku 1925. Tehdy byla nad střechou Raisovy chaty zřízena věž s otáčivou prosklenou vyhlídkovou nástavbou. Pro ještě lepší požitek z výhledu byl na pozorovatelnu instalován velký astronomický dalekohledse stonásobným zvětšením. V průběhu let chata chátrala a po revoluci se musela uzavřít. Dnes je otáčivá kupole opět v provozu, stačí jen pořádně zabrat za otočné kolo, a časem přibude i dalekohled. Kvůli přerostlému lesu se sice už nelze kochat pohledem na Krkonoše, výhled je zde přesto nádherný. Zahrnuje Kunětickou horu, Železné hory, Říp, Milešovku, Bezděz, Lužické a Jizerské hory. Kromě chaty jsou také na Zvičině dva vysílače.
V provozu během otevírací doby turistické chaty.