Kdyby se uherská a česká královna Marie Terezie zastavila na jeden jediný den v každém městě svého království, strávila by na cestách celý život. Zatímco někde přišli zkrátka, jinam se panovnice podívala opakovaně. Mezi města, kterým věnovala svou pozornost pravidelně, patřila Olomouc. A olomoučtí měšťané za to svou Marii Terezii milovali. Říkali jí láskyplně Mütterchen, matička. Pojmenovali po ní jednu z bran a ulici. Její iniciály ozdobily městský znak, její tvář shlížela na město z proslulého radničního orloje. Jak se zrodiPodle historika Milana Ticháka nepramenila její nesmírná popularita pouze z vysokého společenského postavení, ale z toho, že ji lidé znali osobně. Při dvou návštěvách k nim hovořila srozumitelnou němčinou, viděli ji jako matku mnoha dětí a tušili, že má mnoho stejných starostí jako oni sami.
Nebyla tedy žádnou chimérickou světicí, ale ženou z masa a kostí.Přitom Marii Terezii nepřivedla do Olomouce zábava, ale válečné plány – a bezprostředním důvodem byly války o rakouské dědictví s Pruskem, Bavorskem a Francií, při nichž mladá panovnice musela uplatnit svůj nárok na trůn. Když přišla o Slezsko a zjistila, že z nepřátelského území na severu je město vzdálené pouze dva celodenní pochody, rozhodla se z Olomouce vybudovat císařsko-královskou hraniční pevnost. Uznávaný francouzský pevnostní stavitel Sébastien le Prestre markýz de Vauban už sice byl téměř padesát let po smrti, ale právě podle jeho střihu a zásad se stavělo. Byla prostě jejich.l tak vřelý vztah?
