Středověký nedobytný hrad Pernštejn se vypíná na mramorové skále u řeky Svratky, nedaleko městečka Bystřice nad Pernštejnem v obci Nedvědice. Hrad byl stavěn od 13. do 16. století a v této podobě je také zachován dodnes. Za husitských válek se Pernštejnové přidali na stranu kalicha a hrad se pokoušel neúspěšně dobýt olomoucký biskup.
Pro své nepřátele měli majitelé hradu připravena řadu nepříjemných překvapení – například hradní příkop s padacím mostem a tajnou místností, odkud směřovaly dobře mířené výstřely strážců hradu. Pokud by se dobyvatelé dostali až do vnitřních prostor hradu, čekalo je obávané pravotočivé úzké schodiště. To znemožňovalo držet pravákům meč v pravé ruce a bylo proto postrachem pro nepřátele a výbornou obrannou strategií vlastníků hradu.
Největší újmu Pernštejn utrpěl při obléhání Švédy roku 1645. Tehdy přišla o svou horní část Hranolová věž u brány druhého předhradí, značně poškozena děly seveřanů byla i výrazná dominanta hradu – Věž čtyř ročních období. Při odstřelování přišla o své nejvyšší patro, které už pak nikdy nebylo zrekonstruováno. Hradu však obléhání Švédy paradoxně i trochu prospělo, vzhledem k tomu, že k němu došlo v době, kdy se do objektu už příliš neinvestovalo. Avšak jeho odolnost se ukázala pro panovníka jako klíčová a Pernštejn byl po nutných opravách zařazen mezi udržované zemské pevnosti.
