Těm, kteří na svých cestách zavítají do Bakova nad Jizerou, se nabízí návštěva nejen původně gotického hradu Zvířetice, ale také vlastivědného muzea bakovského kraje, které se nachází v prvním patře budovy bývalé dívčí školy u kostela svatého Bartoloměje.

Celá expozice, sestávající z písemných i věcných památek, je rozvržena do prostoru několika místností. K muzeu náleží ještě další, samostatná větší prostora pro konání výstav.
 
 
Hned po vystoupání po starobylém dřevěném schodišti do prvního patra se před námi otevře chodba, při jejíž levé straně se můžeme seznámit s historií nejstaršího řemesla na Bakovsku – hrnčířství. V prostoru dnešní farní zahrady byla objevena stará hrnčířská pec a odtud také pochází množství vystavených exponátů. Místo, kde stávala, lze dokonce pozorovat z okna na protilehlé straně chodby. V rohu před stupem do předsíňky muzea se pak nacházejí nejrůznější předměty používané na českém venkově v 18. a 19. století.

Malá předsíň představuje expozici, věnující se legionářům Bakovska za první světové války. Odbočíme-li vpravo, navštívíme místnost věnovanou zřejmě nejznámějšímu bakovskému rodáku – hudebnímu skladateli Jiřímu Ignáci Linkovi. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout různé hudebniny a materiály, dokumentující život a dílo této osobnosti.

Z předsíně se dostáváme do další místnosti, věnované historii Bakova se svými historickými panstvími Zvířetice a Studénka. Nalezneme zde mimo jiné obraz svatého Václava, který visíval v kostelíku na Studénce, sochy z kosmonoské dílny Jelínků i obraz dokumentující stav Bakova nad Jizerou v konci 19. století. Pozornost je věnována i středověké dělové kouli, která byla roku 2012 nalezena na hradu Zvířetnice.

Další místnost nás seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi Bakova, spisovateli, pedagogy i umělci, historií významných bakovských spolků a přírodou kraje. Můžeme se zde seznámit s působením hasičů, divadelních ochotníků či fotbalistů. Tuto místnost, stejně jako předchozí, doplňuje kromě věcných exponátů a textových tabulí i celá řada originálních historických fotografií, dokumentujících stav mnoha dnes již zcela proměněných či dokonce zmizelých míst.

Poslední místnost je cele věnována řemeslu, které Bakov proslavilo až za hranice naší země – pletení z orobince. Seznámíme se tu s technikami zpracování orobincových vláken, ale především je zde vystaveno mnoho výrobků, od prostých kabel a klobouků až po proutěnou postavu v životní velikosti. Expozici doplňuje projekce úryvku z filmu Zvony z rákosu  (1950), v němž pletení z orobince představuje jedno z hlavních témat.

Muzeum Bakovska prošlo v roce 2012 větší rekonstrukcí, v jejímž rámci došlo mj. i za spolupráce místních dobrovolníků k obnově a rozšíření celé expozice.

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account