Tak zvaný povětrnostní sloup nechal KČT Tábor postavit v roce 1908. Po dokončení byl sloup postaven v květnu 1909 v parčíku před tehdejší Hospodářskou akademií, nynější Střední zemědělskou školou. Sloup zhotovili z pískovce dle návrhu táborského rodáka prof. Suchomela žáci Sochařské a kamenické školy v Hořicích. Hlavičky na sloupu symbolizují počasí (slunečno, zamračeno, vítr, déšť).
Na sloupu byly umístěny meteorologické přístroje (teploměr a lihovým přístroj, který zaznamenával změny tlaku na otáčejícím se válci) dodané firmou Josef Jan Frič z Královských Vinohradů a tabulka s nápisem obsahujícím základní meteorologické údaje, údaje o nadmořské výšce a počtu obyvatel Tábora. Celkové náklady na zhotovení sloupu činily 1061 Kč 90 h.
V době před zahájením pravidelného vysílání rozhlasu služeb přístojů povětrnostního sloupu lidé z okolí hojně využívali, později zůstal především okrasou města.
Citlivé meteorologické přístroje bylo pochopitelně nutno pravidelně náležitě udržovat, o což se vždy staral některý z členů odboru, a občas i vyměňovat. I sloup sám vyžadoval čas od času očištění a drobné opravy.
V červenci 1937 musel být sloup v důsledku rozhodnutí městského úřadu přemístěn, poněvadž měl úřad s prostorem před školou jiné plány – chtěl tam postavit pomník Antonína Švehly. Za náhradní místo byl vybrán Husův park před vlakovým nádražím, kde však byl stále více utiskován rozrůstajícím se tisem, takže dlouho nebyl přístupný ze všech stran.
Roku 2000 došlo k zásadní restaurátorské opravě, kterou provedl akademický sochař Václav Dušek a současně i k opravě skříněk firmou Vitráže Novotný a k výměně meteorologických přístrojů. Při té příležitosti byla nainstalována i nová deska s údaji o současném stavu obyvatelstva a o nadmořských výškách. Náklady na opravu sloupu (30000 Kč) tehdy hradilo město Tábor.
V lednu 2009 byly tisy u meteorologického sloupu důkladně prořezány v rámci rozsáhlé úpravy dřevin celého parku, takže je sloup nyní opět přístupný ze všech stran.
