Na kopci nad Starým Hrozňatovem asi 5 km od Chebu stojí pozoruhodný areál Lorety s poutním kostelem sv. Ducha, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v Čechách i v Německu – Maria Loreto.
Ves Starý Hrozňatov se prvně připomíná k roku 1217, kdy byl v hladomorně věže tamního hradu patřícího k chebské falci, umořen hlady Jindřichem z Kiensbergu blahoslavený Hroznata. Poutní místo nechal postavit po roce 1664 rektor jezuitské koleje Jan Jiří Dasselmann, podle Lorety v Itálii, kam byl údajně přenesen z Nazaretu dům Panny Marie (Santa Casa). V letech 1675 – 1683 byly přistavěny ambity a vytvořilo se tak pravidelné obdélné arkádové nádvoří. Do loretánského domku prý uhodil blesk a stavbu rozčísl, přičemž omítka odpadla. Pouze tam, kde byla namalovaná Panna Marie, zůstala omítka bez poškození. Proto se v interiéru ponechalo viditelné režné zdivo s ostrovy původní omítky a s naznačenou klikatou trhlinou po blesku. Údolím potoka až k úpatí Loretánské hory prochází Křížová cesta s původně devětadvaceti zastavěními. Jednotlivé objekty stály v takových rozestupech, jaké mají pamětní kameny v Jeruzalémě.
Křížová cesta začínala od Červeného mlýna (zatopen Jesenickou přehradou) a končí na vrcholu hory kaplí Božího Hrobu. V 50. letech 20. století bylo místo v pohraničním pásmu a obec byla vysídlena. V roce 1964 vyhořela zvonice a jednotky pohraniční stráže využívaly loretu do jejího zřícení. O obnovu poutního místa se hlavně zasloužil rodák ze Starého Hrožňatova, Anton Hart, který byl po II. světové válce z Chebska odsunut. Chtěl, aby Loreta nebyla jen poutním kostelem, ale společným dílem Čechů a Němců. Aby se stala místem setkávání, kde by se lidé poznávali, sblížili a aby nové vztahy vyrovnaly na obou stranách staré křivdy. A to se mu podařilo.
Je to velmi zajímavé.
