Kousek od česko-polských hranic, 2 km od Krnova, stojí na kopci v lese nad vsí Úvalno zřícenina hradu Cvilín, zvaný též Lobenštejn nebo Šelenburk. Místo bylo obýváno lidmi již v mladší době kamenné a po jejich osídlení se zde zachovalo mnoho stop. Kromě zřícenin hradu Cvilína (zvaném rovněž Šelenburk) a zbytků opevněného hradiska na Zadním Cvilínském kopci (423 m n. m.) stojí na Předním Cvilínském kopci (441 m n. m.) poutní kostel a rozhledna. Hrad Cvilín byl vybudován jako jeden z článků obranné zemské soustavy někdy ve 13. století. Poprvé se připomíná v roce 1253 v zakládací listině Horního Benešova. Ve druhé polovině 13. století náležel Benešovicům, z nichž Beneš se psal z Lobensteina (podle něj byl hrad nazýván také Lobenstein). Benešovicům však byl koncem šedesátých let 13. století králem zkonfiskován a stal se zeměpanským hradem.
Od třicátých let 15. století až do roku 1534,kdy byl dostavěn zámek v Krnově, byl Cvilín správním střediskem krnovského vévodství. Za česko-uherských válek byl dobyt vojskem Matyáše Korvína. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad za Jana ze Šelenberka opraven a získal duplicitní název Šelenburk. Po třicetileté válce hrad zpustl
