Asi 7 km od Hranic na Moravě leží směrem na sever nevelká obec Olšovec, na jejímž sv okraji při silničce na Partutovice zahlédneme obří kráter s vysokými stěnami bývalého kamenolomu a jehož dno je vyplněno poměrně rozlehlou vodní plochou. Pro pěší je to sem od středu obce Olšovec slabých 5 minut chůze.
Historie tohoto lomu na břidlici a drobu se začala psát už někdy koncem předminulého století. Zvláštní bylo, že byl tento lom vždycky někomu pronajímán. V nejdelším pronájmu ho měl od roku 1902 do r. 1942 August Janečka, a ten zde poskytl pracovní příležitost více jak 100 lidem. Po válce byl v kamenolomu provoz obnoven Baťovými závody ze Zlína.
Těžba zde probíhala až do roku 1964, kdy už byla kvalita těženého kamene natolik špatná, že byl lom definitivně uzavřen. Byla zde zřízena obalovna štěrku a při výronu horkého vzduchu se vzňala dřívější zdálky viditelná dominanta lomu, dřevěné stavení drtiče. Od roku 1966 se do kráteru opět začala pomalu vracet příroda, napřed ale v předvoji náletových dřevin a různých travin, které si velmi brzy našly místo v každé skalní puklině. Dno jámy pomalu zakrývala prosakující voda, až zde vzniklo křišťálově průzračné jezero s hloubkou vody až 12 m.
To už byl ale lom v majetku Lesů Československé socialistické republiky. Do jezera byly nasazeny ryby, celý areál se oplotil a byl zde vyhlášen přísný zákaz koupání. Na přelomu let 1983 – 84 byla voda v rámci průzkumu při hledání kvalitní pitné vody z lomu odčerpána, všechny ryby odloveny a na dně jedním obyvatelem nalezena roku 1974 odcizená busta T.G. Masaryka. Občan naštěstí nebyl uvědomělý natolik, aby nález poškozeného poprsí bývalého prezidenta hlásil Komunistickým úřadům, ale dal ji k dispozici sochaři Marku Ludmilovi. Ten podle ní udělal přesnou kopii. Na své místo – na památník Padlým hrdinům I. světové války v Olšovci – se ale mohla pochopitelně vrátit až po sametové revoluci.
Po vyčerpání vody z lomu trvalo několik dlouhých let, než voda dosáhla své dřívější hladiny. V roce 1990 byl kamenolom převeden do majetku obce Olšovec. Ta zrušila dlouholetý zákaz koupání a zároveň vodní plochu pronajala rybářskému svazu. Za mírný poplatek 50 korun za osobu rybáři umožňovali vstup do “světa pod hladinou” sportovním potápěčům. Tento bohulibý přívydělek rybáři inkasovali až do roku 2002, kdy jim kvůli “pytláctví,” drobným půtkám a dalším incidentům z potápěčské strany došla trpělivost a ti zde mají od té doby utrum! Koupání ale zakázáno není a lom se stal vyhlášeným přírodním koupalištěm.
