Výlet mezi spodinu
Hudební klub Chapeau Rouge na rohu Jakubské a Malé Štupartské ulice připomíná hodinový hotel U Štupartů, podnik s pochybnou pověstí a s nočním barem Chapeau Rouge neboli Červený klobouk, který fungoval od roku 1919 až do začátku druhé světové války.
Velmi známý byl také Ungelt a dům U Černého medvěda, kde je dnes malý tichý hotýlek; dříve tu bývala noční krčma zvaná Tunel, kam kolemjdoucí muže lákaly prostovlasé dívky. Hned vedle v domě U Zlatého prstenu pak býval nejfrekventovanější hodinový hotel v Praze, kam si pány vodily holky přímo z ulice.
Mnohem víc domů lásky ale mělo úroveň, o které se nedalo mluvit, protože žádná neexistovala. Protipólem luxusních salonů na Starém Městě býval například Batalion, nevábná špeluňka naproti Kauckého salonu na dnešním Mariánském náměstí, kde se scházela pražská spodina a který byl policejně uzavřen v roce 1893. Asanace se nedožila ani Dennice, pochybný podnik vedle Staronové synagogy, a podobně mizernou pověst míval také podnik na nároží Kaprovy ulice, kterému se říkalo U kornoutu a kde se rovněž shromažďovali pasáci a jejich prostitutky z okolních ulic.
Mastný drdol a dvě růže malostranské
Od luxusu k bídě často byl jen krok; v Josefovské třídě tak kousek od podniku Leopolda Friedmanna na rohu s Pinkasovou ulicí v domě U Erbů provozovala bývalá uzenářka Barbora Dvořáková proslulý nevěstinec zvaný U Dvořačky. Plná prodejných ženštin bývala také dnešní ulice U Starého hřbitova; její poslání vystihoval původní název Hampejská. Nevěstince nižší kategorie prý bývaly také v téměř každém domě v Kožné ulici – podle přezdívek svých majitelek se nazývaly například Kafemlejnek nebo Mastný drdol – a v Břetislavově ulici na Malé Straně; na ni vzpomíná v knížce Všecky krásy světa básník Jaroslav Seifert.
Když už tu budete, zajděte se podívat i do sousední Vlašské, kde za Rudolfa II. býval nevěstinec U Tří červených růží, veselý podnik, na který si nepřetržitě stěžovali sousedé. Jeho majitelem býval císařův komorník, který do domu nastěhoval bratra, švagrovou a její matku; navenek se vše tvářilo jako obchod s vínem, pod pláštíkem se ovšem skrýval veřejný dům.