Ford Fiesta – auto, které mě okouzlilo: Mé dojmy z týdenního testování
Na testování Ford Fiesty jsem se moc těšila, už jenom proto, že jsem měla ještě při studiích dlouhodobý vztah s jeho bráškou „Káčkem“. Než jsem se s ním měla setkat, klepala se mi kolena jak před prvním randem. Hlavou se mi honilo spoustu otázek a pochybností: „Zvládnu to? Opravdu je teď na pár dnů můj?“ Ano! Ve chvíli, kdy jsem ho však spatřila, všechny pochybnosti zmizely. Byl tak krásný! Jen stál a svým sebevědomím zastínil všechny ostatní.
Nemohla jsem se dočkat své první jízdy. Nasedla jsem a trochu s respektem nastartovala. To, co pak následovalo od začátku až do konce mého testování byl jeden velký, nezapomenutelný zážitek. Chěla jsem parťáka na cesty a měla jsem ho. Nebylo dne, aby mě něčím nepřekvapil. Od štelování zrcátek čudlíkem, vyhříváním volantu, odsunutím clony střešního okýnka (velká paráda), automatickou převodovku, po dokonalou jízdu, kdy se ke mně choval jako naprostý gentleman. To auto prostě jelo samo! Myslím, že nikdo nebyl v ranních kolonách šťastnější než já. 🙂
Samo poznalo, kdy je tma a změnilo světla z poznávacích na dálková, vycítilo přibližující se auta a světla znovu změnila. Stejně tak mi bylo velkým pomocníkem při parkování, kdy jsem se konečně nemusela otáčet, ale parkovací senzory spolu s obrazovkou zajistily, že jsem vždy zaparkovala na poprvé (u mě zázrak a věřte, že to není velikostí). A pozor, pak přišla chvíle, kdy mě odzbrojilo úplně. Popojíždění ve strmém kopci. Každá asi známe ty chvíle stresu, stékajícím potu po zádech a doufání, že akce „brzda, spojka, plyn“ budete tak rychlá, že neskončíte na klíně řidiči za Vámi. Při puštění brzdy, se auto nehlo ani o píď a jemným sešlápnutím plynu se pomalu rozjelo- DOPŘEDU!!! V tu chvíli byl cíl jasný- nezamilovat se a hlavně mu nedávat jméno. Jinak budu v koncích.
Takže hned ten den jsem jela Frantu představit rodičům. A aby si požitek mohli užít se mnou, projíždka byla samozřejmostí. Stejně tak jsem dělala radost všem, které jsem mohla třeba jen přiblížit k tramvaji, metru, na nákup. Před malou chvilkou jsem i já zjistila, kde všude jsem byla a co si o tom myslí můj soukromý účet. No… Jediné čeho lituji je, že akce „testování“ trvala tak kráce. Kdybych jen tušila, jakou péči a nadstandart mi Franta nabídne, neváhala bych si vzít dovolenou a projela bych Čechy, Moravu a třeba i Slezko.
Navštívila rodinu, přátelé a ty všechny bych vozila po nákupech, na šalinu, kam by jen potřebovali. A mezitím bych se nechala překvapovat dalšími vymoženostmi, kterými Ford Fiesta disponuje. Ale zpátky do reality. Když jsem se s ním loučila, plakalo nebe. Ale nebylo mi do pláče, protože velký holky ví, že všechno jednou končí. A že mezi ty nejcenější věci patří naše zážitky. Vzpomínky, které nám nikdo nevezme. S úsměvem v koutku budu proto ráda vzpomínat na fešáka v modrém, který byl galantní, romantický, intuitivní. Nabízel mi prostor a zároveň mě chránil. Byl parťák do nepohody, který se nebál překvapovat a i díky svému vybavení, jsem se na něho mohla stoprocentně spolehnout.
Děkuji vám, ŽENY sro, za tuhle úžasnou zkušenost a vy milé, ženy, pokud zvažujete koupi vozu … nová Fiesta stojí opravdu zato 🙂
Vaše Baru
Zdroj foto: Barbora Dipold
