Proti zločinům proti lidskosti: Boj za lidskou důstojnost a spravedlnost.
Ve středu je Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Genocida. Holocaust. Ta slova ve mně vyvolávají hrůzu. Adolf Hitler je pro mě zosobněním ďábla, koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim – Březinka synonymem pro peklo. Byla jsem tam dvakrát. Poprvé v parném letním dni, v rámci týdenního road tripu po Polsku s přáteli. Podruhé, o pár let později, byl podzim, větrno, plískanice, psa by nevyhnal, počasí jako stvořené pro návštěvu takového místa, se studenty střední školy, kde jsem učila. Ale bez ohledu na počasí a na společnost, s níž jsem je absolvovala, obě návštěvy koncentráku na mě zapůsobily stejně depresivně.
Od té doby uplynulo zase pár let a já jsem se mezi tím stala matkou. Cítím velkou vděčnost, že žijeme v míru a můžeme si řešit svoje každodenní malé starosti, ale také velkou zodpovědnost: Čím vybavit do života své děti, aby se nemohly stát nástrojem podobného zločinu proti lidskosti? Napadá mě jediné, vychovat z nich sebevědomé přemýšlející bytosti, které se nenechají zmanipulovat ve prospěch cizích záměrů. Ať už jim bude sebecharizmatičtější osobnost vykládat cokoli, vždy budou vnímat, co říká, a přemýšlet, proč to říká.
Jak se k tomu vychovává? To vědět, už mám Nobelovu cenu! Než na to přijdu, budu se snažit jim dát co nejvíce lásky, chovat se k nim s respektem a v neposlední řadě spoléhám na to, že se učí nápodobou, tedy se jim pokusím jít příkladem. Není to snadné v dnešním uspěchaném světě, zastavit se a přemýšlet, ale zkusím to občas udělat pro svoje děti. A co vím určitě, že je vezmu do Osvětimi, až na to budou mít věk. A cestou zpátky, jim také řeknu, že existují popírači holocaustu. Ať mají o čem přemýšlet.
A když už pojedeme do Polska, určitě zajedeme i do krásného Krakowa. To je z Osvětimi už jen kousek a určitě jeho návštěva stojí za to. Tak kdybyste někdy nevěděli, kam se podívat…
Terka K.
Zdroj foto:Pixabay.com
