Především je třeba říct, že Nepálci boha Ganéšu, tedy boha se sloní hlavou, skutečně milují a jeho zobrazení najdete prakticky všude. Ale než se k němu blíž dostanu, udělejme si v tom trochu pořádek.
Ganéša souvisí s hinduismem a pro hinduisty je to takhle: existuje velké množství bohů, ale nejvyšší jsou tři – Brahma, Višnu a Šiva.
Brahma je vševědoucí stvořitel světa, Višnu je pečovatel, stará se o lidi a když je jim nejhůř, přichází v různých podobách, aby jim pomohl. Tak třeba Ráma, Kršna nebo i Budha (!) jsou jen různými Višnovými podobami. Nakonec je tu Šiva, ničitel, vládce nad životem a smrtí. Tohoto boha se hinduisté nejvíc bojí, nejvíc mu obětují darů a stavějí mu nejokázalejší svatyně. A bodejť by ne! Snadno se rozzuří a pak je zle. Pěkný cholerik! A to je jádro našeho příběhu o Ganéšovi.
To prý se jednou Šivova milovaná manželka Párvátí rozhodla vykoupat se v horském jezeře. Ale nechtěla být při tom nikým rušena, a tak si z kousku mýdla vymodelovala malého chlapce, oživila ho a přikázala mu, aby byl jejím strážcem a nikoho k ní nepustil. Náhodou se tehdy Šiva rozhodl svoji ženu vyhledat. Možná se mu stýskalo, možná byl zvědavý, co Párvátí dělá, každopádně chlapeček plnil svůj úkol zodpovědně a Šivovi zastoupil cestu. Nic ho nedokázalo zviklat. Ani hrozby, ani prosby. Nakonec se Šiva rozzuřil, chlapci usekl hlavu a ve vzteku ji zahodil.
Když to Párvátí zjistila, začala usedavě plakat. Šiva svoji ženu miluje, navíc měl určitě špatné svědomí, a tak se rozhodl, že chlapečka oživí. Jenže byla noc a odhozenou hlavu nedokázal najít. A tak se vypravil na sever, aby našel dítě, kterého jeho matka nechala bez dozoru. Nepodařilo se mu to, protože všechny matky spaly a svíraly své děti pevně v náručí. Šiva nevěděl, co má dělat, nechtěl se k Párvátí vrátit bez hlavy. A pak najednou uviděl malé slůně. Klidně spalo vedle své matky, ale ta byla k němu obrácená zády. Šiva toho využil, vzal hlavu slůněte a spojil ji s tělem chlapečka, který střežil Párvátí, a takto jej přivedl zpět k životu. A to je Ganéša.
Ganéša je velice dobrý, moudrý a vyrovnaný bůh. Ochraňuje rodinu a rodinné štěstí. Má vlastnosti slonů, jeho hlava symbolizuje věrnost, inteligenci a sílu, velké břicho štědrost, uši schopnoust naslouchat těm, kteří potřebují pomoc. Aby všechno zvládl, tak k tomu má čtyři ruce.
V Nepálu v hlavním městě Káthmándú nenajdete ulici, aby tam nebyl alespoň malý oltářík tohoto boha. A také je to asi nejčastější soška v nepálských rodinách a je vlastně jedno, jestli jsou hinduistické nebo budhistické.
