Cestou na Bukovec jsme se jako první zastavili u bývalého čedičového lomu. Čedič je zde, v oblasti žulových Jizerských hor poměrně vzácností.
Bukovec vznikl ve třetihorách proražením čedičové lávy prvohorním žulovým masivem. Láva vytvořila komín kuželovitého tvaru.
Čedičová hora je označována jako olivinický nefelinit. Na čerstvém lomu má barvu šedočernou až černou. Na první pohled je celistvá se znatelnými zrny světlezeleného olivínu.
Hora Bukovec se nachází ve stejnojmenné přírodní rezervaci vyhlášené v roce 1960. Čedič se tu tedy již netěží. Ještě v meziválečném období se však těžil, a to ve třech lomech. V jednom větším a ve dvou menších. Vyrábělo se zde kvalitní drcené kamenivo hodící se především do spodní stavby komunikací.
Dnes uvidíte na místě již jen pozvolna zarůstající bývalý lom. V lomové stěně je rozpoznatelná sloupková odlučnost horniny. Je šedé barvy díky tvořící se patině. Na stěnách lomu a na jeho dně roste řada zajímavých bylin. Místo je proto zajímavé i pro botaniky.
