Emoce. Strach. Skepse. Občas mě to dostihne. Pochyby. Ty věcné a věčné kousavé otázky. Jsem dobrá máma? Je tohle ještě výchova, nebo už mi to přerostlo přes hlavu? Žiju tak jak chci? A žiju správně? Co je to „správně“? Zvládám? Mám právo žít svůj osobní život? Můžu být šťastná, když jiní nejsou?
Některé otázky už si prostě nekladu
Proč se ty otázky v naší hlavě rodí? Otázky, ty ničitelky klidného spánku. Otázky, na které stejně nacházíme odpovědi jen sami v sobě, ve svém nejčistším nitru, až přijde ten správný čas.
Ptávala jsem se často a hodně. Měla jsem pocit, že mě okolí nepřijímá takovou jaká jsem. A ono to tak nejspíš je. Být jiný, vybočovat, chovat se v zajetých situacích odlišně. Trápilo mě to. Chtěla jsem se každému líbit, chtěla jsem, aby mě měli rádi. A tak jsem dělala věci, které chtěli oni. Na sebe zapomínala. Upozaďovala se. A pak jsem se sama sobě úplně ztratila, na nějaký čas. Byla jsem taková jakou mě chtěli mít. A já přeci přesně taková chtěla být. Tvrdé bylo zjištění, že mi to nepřináší vůbec žádnou radost. Najednou jsem byla ještě víc sama. Prázdná schránka. Nezajímala jsem je. Neměla jsem čím zaujmout. A nezajímala jsem už ani samu sebe.
Trvalo mi to několik let, ale nakonec jsem se zase dokázala postavit za svoje myšlenky. Vrátila jsem se ke svým postojům, úhlům pohledu a snům. Na některá rozhodnutí a změny bylo už pozdě, některé jsem svojí netečností prostě prošvihla. Ale teď jsem to zase já. Já, ta svá. Svobodná duší, s chutí do života, sílou něco tvořit a měnit.
Předsudky?
Ty mě už netrápí. Mínění a předpoklady druhých. Pokud se neslučují s mojí vizí, už mi to srdce neláme. Zkusila jsem si jaké to je, přizpůsobit se. A to není život pro mě.
Předsudky. Lidé často a rádi vypouští jedovaté šípy z úst. To někdy bolí. Slova jsou silné zbraně. Jestli mě ale tahle životní lekce něco naučila, tak respektovat lidi kolem sebe. Každý jsme nějaký a každý máme právo na svůj názor.
Osvobodíme se až tehdy, kdy přestaneme lpět na názoru co si o nás druzí myslí.
My, sami v sobě nejlíp víme co je pro nás nejlepší, kdo jsme, za čím jdeme a proč za tím jdeme. A pokud to nevíme, přijdeme na to, až přijde ten správný čas. Nenechme se tlačit do formiček. Nikdy se nemůžeme zalíbit všem. Buďme sami sebou. Jedině tak můžeme být skutečně šťastní.
A jak to vidíte vy, milé ženy? 🙂
Některé otázky už si prostě nekladu
-
Estetika – omlazení
MarikaKorcová||Blog
Byla to náhoda, která mne přivedla na webové stránky ženy sro. Byť již léta píši své webové stránky a...
-
Z čeho je mm?
DenisaVáňová||Blog
Když jsem začala kojit, tak mi každý říkal – musíš hlavně hodně jíst a pít minimálně tři litry denně....
-
Pepco
DenisaVáňová||Blog
Asi to každý zná – je to zlo. 😀 Jdu do krámu a musím se tam podívat… A že to...
-
Kdy se mi po vysazení hormonální antikoncepce navrátí zdravé cykly?
HanaPřikrylová||Blog
Věděla jste, že může trvat 3-6 měsíců, než se z organismu ženy vyloučí zbytkové látky hormonální antikoncepce? Hormonální antikoncepce nejsou...
-
Povalují se vám doma staré silonky? Své nové využití najdou v domácnosti i na zahradě
Redakce Ženy s.r.o.||Blog
Kolik potrhaných silonek jste během svého života už zahodila? A kolika dalších se asi ještě zbavíte? Nezapomínejte, že na...
-
Recenze: Hovory s TGM – když si prezident "osvoboditel" a slavný literát vyjdou na (ne)obyčejnou procházku
KamilaKřivčíková||Blog
V neděli 28.10.2018 v regionálním vysílání Českého rozhlasu Pardubice jsem měla možnost slyšet vyjádření obou protagonistů k filmu. Martin Huba (T.G.Masaryk)...
-
Etiketa na šatech Meghan Markle. Mně se to již také stalo. Z toho se nestřílí.
KamilaKřivčíková||Blog
Meghan přiletěla do Tonga s etiketou na šatech. Ve čtvrtek se Meghan a princ Harry setkali s královskou rodinou Tonga. A...
-
Jsem jedináček?
DenisaVáňová||Blog
Tohle je spíše na zamyšlení. Mám mladší sestru – o tři roky. Byla skoro celou základní školu nejlepší, rodiče...