Jmenuji se Korálek Elizabetka… a jsem fenka plemene Samojed. Oficiálně Kiddy Koral Elizabet Orleansnow – prostě Eli.
Samojed – zvláštní jméno pro plemeno. Věřte mi, že jsme si s paničkou často vyslechly dost poznámek a úšklebků. Většina lidí o mém plemeni slyšela poprvé v životě, ale bez výjimky jsem byla pro všechny krásná. Často si mě pletli s čau čauem, špicem, švýcarským ovčákem a kdo ví, s kým ještě, ale já jsem vážně Samojed!
Tohle jméno máme po národu Něnců – eskymáků, kteří se zasloužili o to, že jsme vznikli. A prý jsme řazeni mezi primitivní plemena. Tak k tomu se musím ohradit! Nejsem žádný primitiv, naopak. Jsem chytrá, ale prostě nemám potřebu to troubit do světa, ještě by to mohli zneužít a chtěli by toho po mně moc a to ne. To už bych si neužívala takovou pohodu, co mám teď. 🙂
Bydlím s pánečkama v domku se zahradou a mám se u nich skvěle. Panička pořád vymýšlí, čím by mě zabavila a podnikáme spolu spoustu věcí. Ale úplně nejraději mám, když se můžu jen tak natáhnout a odpočívat. A úplně nejlepší je to v zimě u krbu, to je přímo slast si to teplo užívat. A když mě u toho ještě hladí nebo mi pustí pořady o psech a nechávají mě jen tak dýchat a nic po mně nechtějí, je to úplně nejbáječnější. To si fakt užívám. 😎
Jsem taky docela tvrdohlavá – moc dobře vím, že bych měla občas víc poslouchat, ale proč? Většinou nehoří, tak co. Proto mi asi panička říká kníže Ignor…
Musím se přiznat, že taky nemám moc ráda česání a koupání, ale za dobré kokino to vydržím a tvářím se, že je to fajn. A taky mi moc chutná jakákoli bašta. Když jsem byla malá, jídlo jsem moc nechtěla, panička mě musela často nutit, abych vůbec něco snědla a krmívala mě z ruky. Nechápu, jak jsem to mohla bez těch dobrot vydržet. Ale po štěndách mi tak začalo chutnat, že zblajznu úplně všechno.
Paničku taky děsně baví mě fotit a psát o mně a tak se tu postupně dozvíte o všem, co mne zatím potkalo… Věřte mi, je toho tolik, že se to sem všechno asi nevejde, ale na druhou stranu – taky dobře. Nemusím na sebe prozradit úplně všechno, že jo? A samojed se ve mně opravdu nezapře – SAMOstatně JEDnám – a to vždy, všude a ve všem!
||Blog
