Colle Quirinale
Kvirinál, italsky Colle Quirinale, je pahorek ve středu města Říma (rione Monti)
a je to nejsevernější ze „Sedmi pahorků“, na nichž stál starověký Řím.
Kvirinálský palác je sídlem italského presidenta, takže „Kvirinál“ se někdy
užívá jako označení italské vlády a státu.
Podle pověsti sídlili na Kvirinálu Sabinové i jejich král Titus Tatius
a název pochází od sabinského boha Quirina.
Od republikánské doby byl místem přepychových vil, protože zde byl lepší
vzduch než dole u řeky.
Na vrcholku, který je jen asi 57 m nad mořem, je Kvirinálské náměstí
(Piazza del Quirinale) s Kvirinálským palácem z roku 1583,
původně letním sídlem papežů, od roku 1870 italských králů
a od roku 1946 presidentů.
Za palácem je rozsáhlý park Giardini del Quirinale.
Naproti stojí barokní Palazzo della Consulta z let 1732-1735, od roku 1955
sídlo italského ústavního soudu.
Barokní kostel Sant’Andrea al Quirinale postavil v letech 1658 – 1670
Gian Lorenzo Bernini. Oválná stavba má oltář i vchod na delších stranách,
takže osa kostela je kolmá k ose budovy.
Maličký kostelík San Carlo alle Quattro Fontane postavil v letech 1634 –
1641 Francesco Borromini.
V kostele Santa Maria della Vittoria, které po roce 1605 postavil Carlo Maderno,
je slavná socha sv. Terezie z Ávily od Berniniho z roku 1646.
Kostel Santa Maria degli Angeli e dei Martiri, který stojí na střední části
Diokleciánových lázní, začal stavět roku 1563 Michelangelo Buonarroti,
který však o rok později zemřel.
Krásy Říma jsou neskutečné.
Hudlenka
sídlo italského ústavního soudu.
Barokní kostel Sant’Andrea al Quirinale postavil v letech 1658 – 1670
Gian Lorenzo Bernini. Oválná stavba má oltář i vchod na delších stranách,
takže osa kostela je kolmá k ose budovy.
Maličký kostelík San Carlo alle Quattro Fontane postavil v letech 1634 –
1641 Francesco Borromini.
V kostele Santa Maria della Vittoria, které po roce 1605 postavil Carlo Maderno,
je slavná socha sv. Terezie z Ávily od Berniniho z roku 1646.
Kostel Santa Maria degli Angeli e dei Martiri, který stojí na střední části
Diokleciánových lázní, začal stavět roku 1563 Michelangelo Buonarroti,
který však o rok později zemřel.
Krásy Říma jsou neskutečné.
Hudlenka