Na jaře jsem se nastěhovala do bytu v novostavbě. Po několika letech v téměř sto let starém domě na Vinohradech jsem se těšila na bezproblémové bydlení, čisto, ticho a klid. A to jsem dostala. Až na jeden problém, se kterým jsem se setkala poprvé v životě a musela ho začít intenzivně řešit – rosení oken zevnitř bytu. Zdánlivě banalita mi začala pěkně otravovat život a tak jsem hledala řešení.
Jak to začalo
Trošku orosená okna v kuchyni při vaření nebo když jsem dlouho nevětrala v obýváku, jsem připisovala odpařování z hrnců nebo z akvária. Vždycky jsem jen okno utřela, okno dala na chvíli na větračku a takhle to řešila několik týdnů. To mě ještě nenapadlo, že je to komplexnější problém a nelze ho ignorovat.
To mi došlo, až když jsem opakovaně nacházela v ložnici pod oknem na podlaze doslova loužičku vody. Nejdříve jsem vinila kočky, že něco vylily a nezkoumala jsem to dále. Pak jsem si ale všimla odlepující se podlahové lišty pod oknem. Odhrnula jsem (přiznávám, většinu času zatažené) zatemňovací závěsy a vytáhla klasické žaluzie (také věčně zatažené), které navíc na oknech v ložnici mám. Pak už mi bylo jasné, odkud vítr vane. Celá okna byla pokryta vodou, ne pár kapek, ale opravdu celé plochy skel byly mokré, v rozích oken se dokonce tvořila plíseň a voda stékala po parapetu až na zem.
Jak jsem si myslela, že to vyřeším
Než jsem vůbec našla řešení problému, okna jsem prostě každý den ráno utřela, spáry postříkala přípravkem proti plísni a to bylo vše. Pak jsem si ale začala o problému hledat více. A jak to tak bývá, začetla jsem se do internetových diskusí. Rady a názory byly různé, v jednom se ale diskutující shodli – základem je topit a větrat.
Nechávala jsem tedy okna otevřená na mikroventilaci a i v ložnici pouštěla topení, což mi bylo vzhledem k neekonomičnosti trochu proti srsti. Ale pokud by to pomohlo věčnému rosení oken, byla jsem ochotna to obětovat. Nicméně okna se vesele rosila dál.
Jak jsem to vyřešila
Protože metoda neustále trošku pouštět do bytu vzduch za stálého vytápění příliš nefungovala, hledala jsem dál. Známí mi doporučovali odvlhčovací přístroj za několik tisíc. To jsem zavrhla s tím, že nebudu pořizovat do bytu další stroj, který bude hlavně dělat hluk a spotřebovávat elekřinu. Další mi radil sprej proti rosení oken, který se používá v autě. I to jsem ale po bližším prozkoumání produktu vyhodnotila jako slepou cestu.
Až mi pak někdo poradil zeptat se u výrobce oken, jestli za tím nemůže být nějaká závada nebo špatné seřízení. Našla jsem si tedy web výrobce oken a ještě než jsem dohledala kontakt, na mě blikl článek: Víte, proč se rosí okna?. A tam jsem překvapivě na pár řádcích našla řešení. A bylo jednodušší než jsem čekala. Základem je opravdu větrání a udržování optimální teploty v bytě. Je ale potřeba větrat správně. Tedy určitě ne na mikroventilaci nebo ventilaci, ale pořádně s okny dokořán a jen na pár minut. Poctivě jsem tedy začala dodržovat pětiminutové větrací pauzy (ve dnech, kdy jsem doma na homeoffice, jsem to spojila s přestávkou v práci a protažením) a světe div se, funguje to skvěle.
Co mi pomohlo proti rosení oken
Když to tedy shrnu, základem bylo naučit se správně větrat. Dost možná pomohlo i pár dalších opatření, která jsem doma zavedla.
-
Větrat několikrát denně na pár minut s okny dokořán
-
Vyvětrat hned po probuzení a než jdu spát
-
Důsledně pouštět digestoř při vaření a odsavač par v koupelně při sprchování
-
Prádlo nevěšet v malé ložnici, ale v obýváku, kde to více “luftuje”
-
Místo aromadifuzéru si zapálit vonnou svíčku a zbytečně tak nezvlhčovat vzduch
V ložnici jsem topení zase vypnula, protože jsem zvyklá spát v chladné místnosti a ano, ráno okna minimálně orosená jsou. Ale stačí po probuzení vyvětrat a celý den je klid. Doufám, že někomu pomůže můj příběh a ušetřím mu tak trápení, které jsem ještě nedávno měla i já.
