Podle ajurvédy, která je nejstarším medicínskym systémem na světě, nejlepším lékařem je vlastní pocit každého člověka. Právě proto moudře doporučuje, že člověk se má najíst, když má hlad a má se napít, pokud má žízeň. Také moudře dodává, že jelikož každý člověk je jiný, žije a pracuje v rozdílných podmínkách a jeho přirozenou potřebu tekutin ovlivňují například i střídání ročních období a další faktory, proto pocit hladu a žízně je individuální.
Jenže už více, než 20 let se téměř všude v médiích objevují reklamy, články a videa o nutnosti dodržovat pitný režim i tehdy, i když žízeň nemáte. Nadměrné pití vody a tekutin se stalo módou a téměř už i posedlostí nejen u nás, ale též v mnohých evropských zemí a ve Spojených státech.
Co to způsobilo?
Stačilo lidi přesvědčit, aby kupovali to, co mají zadarmo. Jak říká spokojeně na svých přednáškách jeden z otců tohoto “nápadu”, Richard Wheatley z reklamní agentury Leo Burnett: “Dokázali jsme prodat lidem hloupý pocit. A ten pocit znamená 89 miliard litrů balené vody ročně. To je kšeft!”
Z výše uvedené moudrosti ajurvédy a z role byznysu ohledně pitného režimu vychází i náš nejvyhledávanější plastický chirurg, Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc., zakladatel a emeritní přednosta Kliniky plastické chirurgie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Nemocnici Na Bulovce a vedoucí lékař soukromé kliniky Esthé v Praze, který mezi našimi předními lékařskými kapacitami již léta neúnavně šíří správnou osvětu na toto téma.
V našem seriálu Pravdy o pitném režimu – který bude mít pokračování po prázdninách, v září – jsem ho proto jako prvního požádala o rozhovor.
Pane docente, na nedávném, 5. Kongresu estetické a laserové medicíny, v Praze, jste vystoupil s přednáškou, která měla název “Polydipsie a blefaroplastika” – Psychogenní závislost na pitném režimu. Jinými slovy, jste hovořil o důsledcích nadměrné žízně před a po plastické operaci očních víček, což mělo velký ohlas. Potvrzuje to i fakt, že jste dostal certifikát za Nejlepší přednášku. Co na to říkáte?
Mile mě to překvapilo a potěšilo. Zmíněné uznání od mých kolegů a dalších odborníků z oboru jen potvrzuje, jak důležité je šířit pravdivé informace o pitném režimu mezi odbornou a širokou veřejností. A víte, co mi už hodně vadí?
Povídejte…
Jako plastickému chirurgovi mně už velice vadí, jak ženy, které si nechávají aplikovat různé injekční implantáty ke korekci i nepatrných vrásek v obličeji, tolik si znehodnocují svoji krásu otoky očních víček. Protože právě oči hrají nejdůležitější roli při posuzování skutečné krásy ženy.
Co je to vlastně pitný režim?
Nedokážu to přesně definovat, je to jakýsi všude proklamovaný moderní termín příjmu tekutin. Obecně to znamená dostatečně pít a to při sportovních aktivitách, při práci v náročných pracovních podmínkách, při běžných denních činnostech, když máme žízeň, ale i když žízeň nemáme…
A co je vlastně žízeň dle medicíny?
Pocit žízně vyvolává v mozku hypothalamus, v důsledku zvýšené koncentrace rozpuštěných látek v krvi. Dále jsou to tzv. baroreceptory, které vyvolávají pocit žízně, když je krev zahuštěná a též receptory v hltanu a dutině ústní, které nás informují o suchosti v ústech. A právě tyto receptory jsou pravděpodobně vyřazeny z funkce u nepřiměřeného pitného režimu s pocitem suchosti v ústech a žízně – a to i přes sníženou koncentraci iontů v krvi.
Jaké jsou skutečné příčiny nadměrné žízně?
Jsou to různá onemocnění, jako třeba diabetes mellitus, čili lidově řečeno cukrovka 1. a 2. typu, tzv. diabetes insipidus, různé syndromy, nadměrné solení, pobyty ve vedru a extrémním vedru, ale i nadměrný výdej tekutin při sportu, nebo při práci v náročných podmínkách. Ale jako lékař se často setkávám u svých pacientek i pacientů s tzv. psychogenní žízní.
O jakou žízeň se jedná v tomto případě?
S touto formou žízně se nejvíce setkáváme při dodržování módního neúměrného pitného režimu, který je v současnosti médií a bohužel i některými lékaři tolik doporučován. Projevuje se také suchostí v ústech a častým močením. Často se ale už jedná o tzv. aquaholismus, což je posedlost s dodržováním pitného režimu.
Jak se to projevuje v každodenním životě?
Tato posedlost postihuje hlavně ženy, které mají nutnost vypít více, než 2-3 litry tekutin denně, ale v některých případech je to až 4-6 litrů… Mají též stálý pocit žízně, suchost v ústech a mají pocit na omdlení už po hodině bez příjmu tekutin… A dokonce i pocit na udušení v noci, když se nenapijí…
Jaké důsledky to může mít?
Jelikož se jedná o zbytečné zavodňování organismu, objevují se otoky víček, tváří a končetin, časté nucení na močené ve dne i v noci – až 15x přes den a 2-5x v noci. Jen pro zajímavost poznamenám, že 50 až 100 litrů vody spotřebuje za den žena nebo muž na splachování toalety, dodržující pečlivě nadměrný pitný režim! A to v případě, když nemá k dispozici ekonomické splachování. Ale v extrémních případech nadměrného pití může dojít k otokům mozku a výjimečně i k úmrtí.
To se stalo i v případě běžkyně Kate Moriové, která na jaře 2007 zkolabovala na londýnském maratonu, protože před závodem vypila tolik vody, až to její organismus nevydržel. A pro sedmatřicetiletou mámu malého chlapečka to bylo fatální, kvůli zmíněnému otoku mozku lékaři v nemocnici už jí nemohli pomoci…
Ano, vím o tomto tragickém příběhu, který bohužel zdaleka není jediný…
Minule jsem omylem trošku více polila pelargonii, kterou mám na parapetu v kuchyni a druhý den mě nemile překvapilo, že část květiny mi smutně uvadla… A napadlo mě, že přece i květiny reagují podobně na nadbytek tekutin, jako lidské tělo…
Je to vynikající příklad, což velmi názorně dokládá nesmysly s pitným režimem…
Charles Dischmann, autor knihy Velká žízeň, který zbytečné zavodňování organismu také ostře kritizuje, tvrdí: “Balená voda je karikaturou světové ekonomiky.” Je to tak i podle vás?
Ano, naprosto s ním souhlasím.
Jaké jsou nejčastější neblahé důsledky nadměrného pitného režimu, se kterými se setkáváte u svých pacientek a pacientů ve své ordinaci?
Jsou to otoky horních a dolních očních víček, které na nich hned vidím a se kterými přichází více, než 70% žen, ale i malá část mužů. Tento fakt jen úplně zbytečně znesnadňuje plastickou operaci víček. Například před operací nelze pro otoky víček exaktně vyměřit rozsah nadbytečné kůže u horních víček. Prosáklá dolní víčka znesnadňují ozřejmění tzv. tukových prolapsů během operace a také rozsah nadbytečné kůže víček. Dále jsou to výrazné otoky víček po operaci s možnými pooperačními komplikacemi hojení a nápadné zhoršení pooperačního efektu v odstupu již několika měsíců způsobené otoky. A víte, co mě ještě dost zaráží?
Poslouchám…
Nejsem proti přirozenému pitnému režimu, ale když vidím u lidí to stálé popíjení z PET lahví na ulicích, v metru, na přednáškách a dokoce i v divadlech – tak to mi už též opravdu hodně vadí. Ale nejvíc až ty extrémní otoky víček u dívek a žen, které propadly posedlostí pitným režimem a které často potkávám i mimo své ordinaci. A ještě jsme nehovořili o tom – protože zde na to nemáme dost prostoru -, jak katastrofální dopady mají PET lahve a plasty vůbec na naši planetu…
Reklamy v médiích stále nabádají především ženy, aby kvůli hydrataci své pleti hodně pily, protože díky tomu budou mít krásnou pleť bez vrásek. Do jaké míry se zakládá toto tvrzení na pravdě?
Profesoři Stanley Goldfarb a Dan Negoianu z Pennsylvánské univerzity ve Filadelfii tvrdí, že není žádný vědecky podložený důkaz, aby zdravý člověk v mírném klimatickém pásmu se nutil vypít denně více, než dva litry tekutiny. Stejně se nepodařilo dokázat blahodárné účinky velkého množství tekutin na zlepšení pleti. Navíc i naše profesorka z Dermatovenerologické kliniky v Nemocnici Na Bulovce, v Praze, Jana Hercogová potvrdila, že neexistuje žádný výzkum, který by podpořil domněnku, že nadměrné pití vody zlepšuje pleť.
Jaké množství tekutin obnáší normální žízeň?
Zdravý člověk má pít, když má žízeň, jak jsme o tom již hovořili. Tak tomu bylo vždy i v minulosti, což potvrzují i senioři vysokého věku, též lidi středního věku a bývalí vrcholoví sportovci. Emil Zátopek neměl žádný speciální pitný režim a přece vyhrál 4 zlaté olympijské medaile a vytvořil 18 světových rekordů. V mládí jsem vrcholově hrál volejbal, dva roky jsem byl členem Dukly Kolín, kde jsem měl tu čest hrát spolu s několika mistry světa a náš trenér nás nikdy nenutil dodržovat nějaký “předepsaný” pitný režim. Jeho zastánci jaksi zapomínají i na fakt, že člověk stravou – hlavně ovoci, saláty a zeleninou – a též metabolickými pochody z tuků, sacharidů a bílkovin získává minimálně 1 litr tekutin. Na druhou stranu pitný režim je nutno dodržovat u seniorů se sníženým pocitem žízně a u některých onemocněních kůže, ledvin a močového měchýře.
Takže i v pití vody a tekutin platí zlatá střední cesta?
Ano, platí, že všeho s mírou 🙂
Eva
Popis fotografií:
Titulní foto: Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. ve své ordinaci
Foto č. 1 – Certifikát pro docenta Měšťáka za Nejlepší přednášku
Foto: č. 2 a 3 – Pacientky a jejich nateklá oční víčka
Foto č. 4 – Takto reagovala pelargonie na nadbytek vody – detail
Foto č. 5 – Pacient a jeho nateklá oční víčka
Foto č. 6 – Takto reagovala pelargonie na nadbytek vody
Foto č. 7 – Pacientka 5. den po operaci po vyndání stehů
Foto č. 8 – Pacientka před operací víček s dodržovaným pitným režimem 2-3 litry tekutin denně
Foto č. 9 – Stejná pacientka 2 roky po operaci víček se sníženým pitným režimem 1 litr denně
Foto č. 10 – Kaktusy je třeba zalévat jen velmi málo, jen tehdy se rozkvetou 2x do roka
Zdroje: Archiv docenta Jana Měšťáka (titulní foto a fotky č. 1, 2, 3, 5, 7, 8 a 9)
Eva (fotky č. 4, 6 a 10)
