Už jsou to skoro tři roky, co se mi vryla myšlenka do hlavy, pořídit si psa. Vždy jsem si moc přála Zlatého retrievra nebo Labradora. Můj přítel byl nejdřív proti, ale když jsem mu ukázala konkrétní štěně, změnil ihned názor. Ani jsem nehledala dlouho, snad a to budu asi i přehánět, deset minut brouzání na internetu. Jako by to byl osud. Uviděla jsem fotku malého štěněte Labradora a věděla jsem, že bude můj. Ihned jsem se na inzerát ozvala milé paní a ta nás pozvala k sobě, aby jsme se přišli seznámit. Náš pejsek měl sedm sourozenců. Ovšem já věděla už dopředu jaké štěně bude mé a k mému překvapení to věděl i pejsek samotný. Ihned po příjezdu jako jediné z osmi štěňat se ke mě rozběhl, skákal po mě a olizoval tvář. Bylo to jasné, ty jsi ten pravý. Byla to láska na první pohled. Miluji každou chvíli s ním. Jmenuje se Marley a je to ten nejhodnější pes, jakého znám. Upřímně, i když to bude znít nadneseně, zachránil mě. Po podstopení řady operací a spoustě neúspěšných pokusů o miminko, mi dodává sílu, naději, lásku, štěstí, optimismus. Vše, co potřebuji. Samozřejmě je to vzájemné. Můj pes mi změnil život a jsem moc ráda, že je jeho součástí. Takto vypadá bezpodmínečná láska
