Je začátek března..jara.. Miluju tohle období. Že ho budu trávit doma pod peřinou mě ani ve snu nenapadlo.. Člověk míní, osud mění. Nevybrala jsem si to sama,ale věřím, že za mě zasáhl někdo, kdo mě má asi trochu rád, i když… 🙂
Nevím, jak u vás, ale mě zrovna čísla 2020 štěstí nepřinesla.. konec roku jsem ‘oslavila’ rozloučením s mým chlupatým, milovaným čtyřnohým parťákem kocourem, mám ještě dva a dvě fenky, ale zasáhlo mě to hodně. Že za měsíc a kousek uteču hrobníkovi z lopaty já sama, mě nenapadlo už vůbec :;( Jsem za to moc ráda, že mi šlo o život mi došlo asi až 3.den.
Zítra to bude přesně 3 týdny od operace a 2 týdny, co jsem doma. Víte, co je na tom všem dobře? Mám čas přemýšlet, bilancovat.. co je vlastně špatně. Popravdě, dokud vám nic není, neřešíte. Není přece třeba. Jako já, lékaře jsem několikrát přesouvala, nemoci přecházela atd. Cítila jsem pálení v průduškách, ale bylo třeba uklidit po zednících, ve sklepě přeházet bedny s nářadím, lidi to byste nevěřili, kolik prachu a bordelu se během tří let dokáže usadit. Obzvlášť, když rekonstruujete dům a všude se válí nějaký materiál, nářadí, bordel všeobecně a nejde zrovna tady uklízet tak, jak to mám ráda. Ale vzhledem k tomu, že jsem žena činu, jednou za čas mi tohle přeroste přes hlavu a pak to doma lítá *smile*
Druhá otázka je moje práce.. vzpomínám si, že jakmile jsem začala opět po operaci pracovat, začala jsem opět krvácet a necítila jsem se vůbec dobře. Hmmm…dávám si otázku “Těší mě vlastně moje práce..?” Asi je čas se zastavit, přemýšlet … Mám čas, sice ne moc, ale nějaký ano. Špatně se hledá změna. Když chodíte do práce, ta vás zase pohltí, domů přijdete jako vymačkaný citron a jste rádi, že jste doma. Nepřemýšlíte o tom, jestli je to tak v pořádku, nebo ne. A tak chci svůj čas doma využít co nejlépe. Zkusím se porozhlédnout po práci, která má smysl, bude mě naplňovat, bavit.. Objednám si novou a vysněnou práci ve Vesmíru, to je nápad! *wine*, ale taky pro to něco udělám, to je jasné *smile*
Jo, taky se těším až se budu moci pořádně projít po své milované zahradě, která mě naplňuje a kterou pořád překopávám a přesazuju – ale mě to prostě baví 😀 A pokochám se probouzející se přírodou, barvami a bude mi strašně krásně na duši.
Lidičky, držte mi pěsti, ať můj život nabere nový směr a vítr do plachet, protože cítím, že to fakt potřebuji *heart* Ať se mi podaří najít práci, kde budu moci makat, ale budu vědět, že to má smysl, budu mít prima partu a šéfa.
Život na vesnici už mi jeden směr ukázal, pomoc zvířatům mi ukázal další, tak ještě do třetice 😉
Jestli jste moje řádky dočetli až sem, díky za váš zájem a čas a přeju vám, pokud bilancujete jako já, ať vám vítr napne plachty! *heart*
