Když jsem se začala registrovat u žen sro, vyděsil mě nápis “PŘÍBĚH”. Nevěděla jsem , co mám o sobě napsat. Samozřejmě jsem okamžitě začala hledat u ostatních žen jejich “příběhy” a snažila jsem se inspirovat. Jenže mě přepadl strach, depka, že já o sobě nic zajímavýho napsat nemůžu. Nic totiž zajímavého není. Nejsem v ničem dokonalá. Přeskočila jsem kolonku a zaregistrovala se i bez “příběhu”.
Jenže od té doby jsem nemohla v noci spát, během dne jsem neustále přemýšlela o sobě, kdo jsem, co dokážu, umím. A měla jsem depku z toho, že neumím nic. Možná je to tím,že jsem už skoro tři roky doma na mateřské. Všichni to známe. Je to každodenní stejný kolotoč a na sebe samu čas není. Musela jsem si udělat odstup a zavzpomínat jaká jsem byla když jsem byla dítě, chodila jsem do školy, do práce a uvědomila jsem si, že jsem na sebe úplně zapomněla. Nastaly u mě otázky, zdali jsem takhle šťastná? Kdo vlastně jsem a kým bych chtěla být?
A tak ve mně tahle “kolonka příběh” vyvolala otázky, jestli cesta, kterou se teď vydávám je ta správná? Možná první krok je právě teď. Registrace u ženy sro.*heart*
Vyplnila jsem nakonec kolonku “PŘÍBĚH” ?
