Místo s velice silným energetickým nábojem. Já sem ráda chodím ve chvíli, kdy potřebuji získat nadhled, přemýšlet nad životem a doplnit energii. Když se podíváme maličko do historie tohoto místa, tak zjistíme, že již odpradávna tento kopec lidi přitahoval jako magnet. Historie sahá do hlubin minulosti, tak daleko, jak je staré lidstvo samo. Jsou zde nálezy z doby, kterou dějepis popisuje jako neolit. Našlo se zde mnoho kamenných mohyl. Co však je nám odkrytu více je doba, kdy zde bylo keltské hradiště, na které navazoval druidský háj. Rod, jenž zde žil vedl moudrý vůdce rodu Plzen. Toto hradiště po staletí vzkvétalo, i když tento mocný vůdce již dávno skonal a jeho zpopelnělé tělo bylo uloženo v posvátním háji. Jeho jméno však zůstalo věčné. Jeho rod se i nadále zval Plzany a hradiště dále bylo nazýváno Plzen. V té době se jednalo o jedno z největších hradišť v této lokalitě, která byla zároveň mocnou branou k lesnatému západu a Šumavě. Z kopce nad řekou Watto (Radbuza) pozorovali vládci tohoto rodu, jak se svět kolem nich mění. Postupně začíná jejich doba zanikat s příchodem nového. Nejdřív toto nové přicházelo zlehka. Křesťanství a vláda jednoho krále z rodové linie. Z východu se táhnou zvěsti o novém světě. Nejdřív tomu nechtěli věřit. A celé toto bylo přijato jako žert, taková alternativní vize. Jenže to co se zdálo jako neškodná hra, se rozhořelo do neskutečné podoby. A to co přišlo, jako nenápadný vtip z východu změnilo život na tomto místě na tisíc let. A tak Kelty tato vlna následně smetla z historie. Místo hradiště již v devátém století vzniká pod vedením mocných knížat podporovaných církví původní město Plzeň. Město veliké, které ve své největší slávě mělo 8 kostelů (tolik jich v té době měla jen Praha). Tři z těch církevních staveb vznikla právě na kopci Hůrka. První zastavení z nich je právě rotunda svatého Petra a Pavla. Toto místo v přední části kopce má velice optimistickou energii. Je potřeba si uvědomit, že při návštěvě tohoto kopce procházíte několika silnými energetickými víry a jedná se o místo až posvátné, které si zaslouží úctu a respekt. Rotundu je možné považovat za vstupní bránu na tento kopec. Stojí u ní úžasný vysoký strom, který moudře pohlíží na to lidské dění zde. Doporučuji nejdřív zastávku právě u tohoto stromu. Následně obejít rotundu směrem zprava (strom za zády). Užijte si jedinečný výhled. Pokud máte nějakou otázku, která se vám dlouho honí v hlavě, tak zde je to správné místo, kde ji položit. Doporučuji zde na tomto místě pobýt, tak 15 až 20 minut. Váš organizmus se zde skvěle zregeneruje. Blahodárně působí i dotek ruky na kameny, ze kterých je rotunda vystavěna. Jedná se totiž o kameny z původního keltského hradiště. Následně můžete pokračovat dál k pozůstatkům dalšího kostela. A to je kostel románský a vznikl ve stejné době jako Vyšehrad. Kostely v této době byli zvláštní tím, že se v nich dá najít stále ještě určitá touha tvůrců po propojení starého a nového. Tedy původní víry v přírodu a napojení na ni a církevní prvky. Takže i v tomto kostele byla vyobrazena fantastická zvířata a více přírody. Toto místo je jedinečné na léčení energie vnitřního dítěte. Ovšem nedoporučuji se zde zdržovat déle než nějakých deset minut. Pokud budete pokračovat dále po stezce vedoucí po vrcholu kopce, tak dojdete k základům třetího kostela, který je zván kostelem svatého kříže. Zde je již energetický proud slabší a je hodně překryt právě energii církve. Může zde na vás sednout smutná nálada, melancholie či zvláštní strach. Tento kostel byl totiž vystaven jako poděkování za to, že kníže Oldřich přežil cestu na moři, když se vypravil na křižácké výpravy. A zde se již dostáváme do období temného středověku. Kdy v Evropě běží hon na čarodějnice, největší poctou bylo padnout v křižáckých válkách a obchodní styk s orientem byl hitem tohoto období. Tento kostel ve své době byl pompézní stavbou, ale ani to mu nepřineslo štěstí. Já se na tomto místě vždy zdržuji pouze chvilku a v myšlenkách poděkuji předkům, za vše co prožili a jak v těžké době zvládli žít. Následně procházíte lesem k zadní části hradiště a projdete lesem a z kopce budete scházet zpět k řece. Při procházce lesem, v těsné blízkosti za kostelem, mohou mít vnímavější jedinci zvláštní pocity. Byl zde dříve druidský háj a jejich pohřebiště. Tyto duše se zavázali zde zůstat a předat své vědění. Takže můžete zde zažít pocit, že vám stojí někdo za zády či vám pozoruje. Ale nebojte se. Tyto duše nemají potřebu škodit, či ubližovat. Jsou spíše smutnou připomínkou dávných časů a pouze čekají, až se lidstvo rozpomene na svůj původní úkol a cestu.
Přeji Vám krásný den a využijte krásné podzimní dny třeba právě k výpravě na kopec Hůrka. Najdete ho u Starého Plzence
Petra
PS: o dalších energetických místech si můžete přečíst ZDE
