Zakladatelka blogu Kalíšek.cz a žena, která do České republiky přivezla jako první v roce 2006 menstruační kalíšky. Hned po studiu biologie a matematiky začala podnikat na internetu, a proto je dnes nejenom odbornice na menstruaci i další ženská témata, ale i na e-commerci. Navíc se zajímá o udržitelkou módu a rozvojové vzdělávání. Je pyšnou maminkou Helenky a Zorana, miluje cestování a je vášnivá kočkomilka vlastnící jednu fenu. Seznamte se blíže v rozhovoru…
Vzpomenete si na dobu, kdy jste se více začala zajímat o menstruační pomůcky?
Více jsem se o ně začala zajímat až v době, kdy jsem je začala prodávat. Dokud šlo „pouze“ o mojí menstruaci, zeptala jsem se mamky a kamarádek co jim funguje a to jsem používala. Teprve s tvorbou webu a dotazy od zákaznic jsem pochopila, že některé ženy potřebují vědět o pomůcce vše do úplných detailů, než se rozhodnou ji vyzkoušet.
Kdy padlo pevné rozhodnutí založit značku Maluna?
Když už byl název e-shopu Kalíšek.cz nevyhovující, protože jsem měla v nabídce kromě menstruačních kalíšků i spoustu dalších hygienických pomůcek. Ale bylo to po těch letech pro mě psychicky dost náročné. 🙂 Na původní doméně zůstal blog, který dál funguje a vytváření obsahu je jedna z věcí, která mě baví na mé práci úplně nejvíc.
Do Čech jste jako první přivezla menstruační kalíšky. Jak těžký byl začátek podnikání?
Bylo to náročné, protože jsem záhy po nákupu prvních kalíšků za své vysokoškolské úspory zjistila, že většina žen v mém okolí to nemá stejně jako já. Nechtěly se o menstruaci bavit a nechtěly zkoušet žádné divné menstruační pomůcky. Naštěstí jsme pak s kamarádkou jely do Zambie a to v kombinaci s používáním menstruačního kalíšku bylo zajímavé téma pro Cosmopolitan. Vyšel o nás článek a díky tomu, že jsme v té době už měly webovou stránkou, odstartovalo se tím mé podnikání na internetu.
Jaké jsou podle vás největší benefity užívání menstruačního kalíšku?
Pohodlí a čistota. Hygienické pomůcky ženy vždy hodnotí v první řadě podle toho, zda jim přináší pohodlí a pocit jistoty. Až na druhém místě je pak ekologie a samozřejmě také zdravotní nezávadnost. Tento trend jasně vidíme na jednorázových tamponech. Pro ženy jsou pohodlné a používají je nehledě na to, jaké způsobují problémy a jak velké je riziko zdravotních komplikací.
Po kalíšcích přišly menstruační kalhotky a jiné udržitelné ekologické hygienické potřeby. Můžete dnes posoudit, co si ženy oblíbily nejvíce?
Ženy stále nejvíce upřednostňují jednorázové potřeby a nemyslím si, že by se to mělo v příštích letech změnit. Z opakovaně použitelných pomůcek pak vedou menstruační kalíšky a hodně žen používá látkové vložky. Menstruační houby jsou spíše okrajovou záležitostí. Trend menstruačních kalhotek je v Čechách poměrně krátce, ale osobně ho velmi ho vítám. Kalhotky jsou totiž vhodné pro mnoho různých žen. Hodí se pro všechny věkové kategorie, velmi vhodné jsou pro mladé dívky, které začínají menstruovat. Mohou je používat všechny ženy, na rozdíl od pomůcek, které se zavádí dovnitř. Zkouší je ženy, kterým vyhovují látkové vložky, ale vypadají tak dobře a použití je tak jednoduché, že je zkouší i ženy, které dříve o znovupoužitelných pomůckách nechtěly ani slyšet.
Menstruace je pořád tak trochu tabu. Jak k ní přistupujete vy při výchově své dcery?
Moje dcera se od mala pohybuje mezi menstruačními pomůckami, vzorky kalíšků používala jako kousátka. Takže s postupujícím věkem jen doplňujeme informace. Je škoda, že mnoho matek odkládá debatu o menstruaci na později: „Tomu bys nerozuměla.“, „Až budeš velká.“ apod. S nastupující pubertou je už ale pozdě, to už od nás dcery většinou nechtějí být poučeny. V té době se v nejlepším případě z naší dcery stane kamarádka, se kterou můžeme taková témata sdílet – ne radit jak je to správně.
Další věc, která mě štve je, že matky nemluví o menstruaci se svými syny. Ti zas bývají odbývaní hláškou „to jsou ženské záležitosti“. Jenže pak se nemůžeme divit, že naši partneři (nebo partneři našich dcer), šéfové či kolegové ignorují naše potřeby během cyklu. Znáte tu hlášku od muže „s tím mě neobtěžuj, to jsou ženské záležitosti“? Naštěstí to můžeme změnit a můžeme o tom mluvit s našimi partnery a můžeme to vzít za úplně jiný konec v případě našich synů.
Co byste poradila maminkám, aby řekly svým dcerám o menstruaci?
Praktické věci a pravdivé informace o své vlastní menstruaci. Ale ne jako absolutní pravdy typu „menstruace strašně bolí“ nebo naopak „menstruace je úžasné požehnání a je krásné menstruovat“. Mluvte o sobě „já to tak mám“, „já to takhle vnímám“. Pokud vás menstruace bolí a je pro vás nepříjemná, řekněte to dceři, ale zároveň jí řekněte, že víte, že mnoho žen to má jinak a že byste si přály, aby ona bolesti neměla.
Protože jsem z knihovnické rodiny a knihy miluji, mám na Maluně takové malé knihkupectví. Existuje mnoho zajímavých knížek o menstruaci pro dívky, ale samozřejmě i pro dospělé ženy. I když máte třeba právě tu bolestivou menstruaci, můžete být pro dceru příkladem v tom, že se snažíte to změnit.
Jaké jsou nejlepší menstruační pomůcky pro první menstruaci?
Jsou to určitě jednorázové vložky a z opakovaně použitelných pomůcek menstruační kalhotky. Pro dívky se hodí i látkové vložky, pokud je používá maminka, dcera je pravděpodobně bude chtít vyzkoušet taky. Pomůcky, které se zavádí dovnitř, dívky také většinou používat mohou a pokud sportují, rozhodně doporučuji je vyzkoušet. Je to při sportu velmi praktické. Četla jsem mnoho zkušeností, kde si mladé dívky chválily menstruační houbičky. Jsou měkké a snadno se zavádí.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Pracovní den – tedy ten, kdy pracuji? Mám dvě děti a fenu, takže vlastně u mě neexistuje nic jako pracovní den. Synovy jsou 2 roky, pořád něco objevujeme. Desetiletá dcera chvíli chodí do školy, chvíli je doma na onlinu – jak zrovna vláda rozhodne. A do toho lumpačí fena. V rámci tohoto programu většinou sedím u počítače mezi 21-1h nebo někdy přes den, když je syn s tatínkem nebo hlídá moje mamka. A mnoho věcí řeším z mobilu, tam mám vždy takové dvacetiminutovky, například během cesty k lesu, kde vypouštím fenu a sundávám syna z manduky.
Co je pro vás životě největší výzvou?
Jednoznačně věnovat se svým dětem a zároveň stihnout rozvíjet své firmy. Hodně mě to baví. Nejsem typ, co by si děti pořizoval a pak je co nejdříve někam umístil. Takže dcera do školky ani nechodila a mohla zůstat i na domácím vyučování. Nakonec chodí do jablonecké Montessori školy a jsme obě moc spokojené. Jak to bude se synem zatím neplánuji. Máme hodně nepravidelný režim a cestujeme, takže nepřipadá v úvahu, aby moje děti byly v nějakém zařízení, ze kterého je problém je uvolnit.
Jak nejraději relaxujete?
U psaní článků na blog a někdy si dopřeji luxus, že jdu sama ven s fenou. To jsou takové denní záležitosti. Loni jsem ale začala jezdit na koni a to je pro mě vždy parádní relax, při kterém si mnoho věcí v hlavě porovnám a odpočinu si.
Jakou knihu máte rozečtenou na nočním stolku?
Tao koně, Za hlasem ztracených koní, V albánských výšinách: Putování za horskými kmeny (úžasná kniha od Britky Edith Durmanové z roku 1908! – žena, která sama cestovala po zemích balkánu před více jak 100 lety) a Země Altairu od výborné české fotografky Jany Pechlátové. S dcerou pravidelně čteme Bárovky od Veroniky Válkové, tak teď netrpělivě čekáme na další díl.
Jak vypadá váš ideální den?
Mé dny jsou ideální, každý trochu jinak. To, co dělám, mě baví a neměnila bych. Takže ideál je to, co je a ať se něco nekazí – neprudí mě někdo z práce, nespadne web, fena nerozhrabe doma odpadky…
Máte v životě cíle, kterých ještě chcete dosáhnout?
Mám ještě pár silnic v Albánii, které jsem neprojela a mám tam naplánované nějaké treky. Chtěla bych s dcerou jet na koních do tanzanské savany. A vzít syna do Serengeti. Možná vylezu na Kilimandžáro. A pak mám taky v plánu získat od pár firem výhradní distribuci pro českou republiku. 🙂
Co byste vzkázala ženám, které se za svou menstruaci stydí?
Menstruace není nic, za co bychom se měly stydět. Nemusíme o ní veřejně mluvit, ale měly bychom za ni být vděčné, protože nám ukazuje, zda je naše tělo v pořádku. Menstruace souvisí s plodností – a to nejen s možností mít děti, ale i s naší ženskou podstatou a s tím, že jsme schopny vymýšlet a vytvářet nádherné věci. Pokud své tělo přijmeme takové, jaké je, a budeme se mít rády, vznikne obrovský prostor a mnoho energie pro prožívání štěstí v životě.
Jaké je vaše životní motto?
Aktuálně už několik let „Šťastná matka => šťastné dítě“. Není tam rovnítko a neplatí to opačným směrem. Pečuji o sebe, abych mohla pečovat co nejlépe o své děti.
Foto: archiv
