Někdy sama sobě připomínám, že nemá smysl dělat v životě nic, co nemilujeme. Z praktického hlediska to samozřejmě neznamená, že se vším praštíme. 🙂 Jen že se pokusíme najít nějakou tu cestičku k tomu, abychom to, co děláme, milovali. Ať práci, nebo třeba ty cizí jazyky.
Spousta lidí se s nimi trápí. Snaží se je do hlavy nějak nalít. Pokaždé, když otevřou učebnici, jejich nálada se zhoupne výrazně dolů. Najednou mají pocit, že jsou snad úplně blbí či co 🙂
Nejsem blbá, jen si hraju
Jazyky jsou jedna z mých vášní.
Už jsem tady na blogu psala o tom, že cokoliv děláme s vášní, děláme dobře. Takže asi tak je to s mým studiem cizích jazyků. 🙂 Psala jsem i o čchi kungu a o tom, jak úžasně terapeutické je psát a tvořit. Hrát si se slovy a jejich významy. Teď je tedy na řadě má další hravá vášeň.
Učila jsem se jich už nespočet. Začala jsem němčinou v době, kdy byste to asi nečekali. Jako předškolák. 🙂 Pamatuju si to stále živě – seděla jsem v autě v Poděbradech před tělocvičnou, kam mě otec vozíval do sportovní gymnastiky. Nechtělo se mi tam (mou vášní opravdu není ničit si záda kotoulem na kladině). Zato jsem měla v ruce starou učebnici němčiny svého dědečka. Pamatuju si z té doby jedno jediné slovíčko – dort (tam). Asi chápete, proč mi to slovo jako malé holce tak utkvělo v paměti…
S němčinou jsem ale velmi rychle sekla. Ten jazyk se mi nelíbil a nelíbí. Německy umím říct jen “du bist swein” (jsi prase). Ještě na základní škole (ale sama) jsem se pak pustila do angličtiny a španělštiny. V knihovně totiž patřila ta část s učebnicemi pro samouky k mým oblíbeným. 🙂 A ach ano, nesmím zapomenout na ruštinu! To byl ostatně jediný jazyk, který jsme se tehdy ve škole povinně učili. Z ní mi v hlavě zůstal hlavně komsomol a ono slavné ja guljala v parke…
Na gymnáziu jsem si pak k povinné angličtině a ruštině přibrala (také mimo školu) francouzštinu a arabštinu. Na tu jsem chodívala do Prahy přes Nuselský most. Nedejbože aby mě při studiu toho rozsypaného čaje, jak se arabskému písmu říká, začaly přepadat sebevražedné choutky. Na vysoké škole (studovala jsem angličtinu a arabistiku) jsem z francouzštiny dělala zkoušku a spolužačka mě zatáhla i na svahlštinu. 🙂
Otázka zní, kterými jazyky dnes tedy OPRAVDU mluvím??
Jen anglicky. 🙂
Jsem snad fakt blbá? Ne, jen si prostě hraju a mám ráda, když trochu rozumím tam, kam jedu. Do Španělska, Francie nebo do Egypta. Cizímu jazyku je totiž třeba se věnovat, jinak vám ta aktivní slovní zásoba postupně vyprchá z hlavy. Ale i to, co zůstane, stojí za to. Věřte mi. Otevřou se vám světy i tak vzdálené jako světy Al-Džazíry. 🙂 A nejvtipnější mi přišlo učit Egypťanku anglicky. Má pasivní znalost arabštiny se mnohokrát hodila, abych dokázala rozlišit, zda anglické slovo opravdu chápe správně…
Jak si hrát s cizími jazyky?
Hlavně se netrápit tím, že to, co jste se včera naučili, jste zas zapomněli. Je to normální.
Najděte si takovou metodu a takové materiály, které vás budou bavit. Písničky, filmy, komiksy, romány. Dle úrovně svých znalostí. Nedávno jsme si v knihovně četly s holčinou ze třetí třídy, kterou učím, dětské zpracování příběhů o Mr.Beanovi. 🙂 A protože mojí vášní je i neduální učení, sleduju videa jednoho britského neduálního učitele (jejich rozbor najdete i u mě na angličtinářském blogu Radost z angličtiny – viz článek Proč se trápíme?).
Najděte si způsob, jak být daným jazykem obklopeni ideálně každý den. Nemusíte sedět a šprtat se slovíčka. Někdy prostě jen stačí poslouchat. Číst si ta, která jste si zapsali. Stavět totiž můžete jen na tom, co nezapomenete.
Nebo chcete něco aktivnějšího? Já si jako malá psala deník v angličtině. 🙂 Psala jsem si s kamarády ze zahraničí. (Něco podobného ostatně už nějakou dobu plánuju zařídit online pro ty, kteří by o to měli zájem.) Má dcera dnes hraje hry a píše si se spoluhráči.:-)
Vyražte do zahraničí. Osobně mám krásné vzpomínky na třítýdenní kurz ve Wimbledonu a týdenní kurz španělštiny v Granadě. A samozřejmě několikaměsíční stipendijní pobyty v Káhiře a jordánském Ammánu. Není nad to odjet tam, kde se daným jazykem mluví! Já se v současné době učím čínsky a mým snem je vyrazit na Taiwan!
Jak jste na tom s cizími jazyky vy? Už jste si našli ten svůj i ten svůj nejlepší zábavný způsob, jak psát, číst, rozumět mluvené řeči i mluvit? Jak moc vás baví se cizí jazyk učit? Proč se ho vůbec učíte? Youtube je plný spousty zajímavých videí v nejrůznějších jazycích – já se čínsky třeba učím hodně právě díky youtube. A mimochodem, čínština není tak těžký jazyk, jak si někdy myslíme. Je v mnoha ohledech prostě úžasný (hlavně mi vyhovuje, jak se tam neskloňuje a nečasuje, boží.)
