Pardubičtí analytičtí chemici představili unikátní metodu, díky které je možné ještě v raném stadiu zjistit rakovinu slinivky břišní, jež patří mezi nejhůře zjistitelné karcinomy.
Říká se jí skrytý zabiják. Rakovinu slinivky břišní je těžké odhalit, a když už se tak stane, bývá většinou na léčbu pozdě.
Podle dat, která před děma lety zveřejnila 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, přežije následujících pět let méně než pět procent pacientů s touto diagnózou.
Toto děsivé číslo by v budoucnu mohl změnit objev profesora Michala Holčapka z pardubické univerzity.
Holčapek se svým týmem se na chemicko-technologické fakultě věnuje analýze lipidů, v níž se dostali na úplnou špičku. Díky těmto zkušenostem byli schopni přijít s metodou, jak ze vzorku krve zjistit rakovinné bujení v těle.
„Vyvinuli jsme spoustu metod na analýzu lipidů a dotáhli jsme to do fáze, že jsme byli schopni analyzovat všechny typy lipidů. Dostal jsem nápad, že jednou z nemocí, která by mohla být pro výzkum zajímavá, je rakovina, protože při ní dochází k nekontrolovanému dělení buněk. Aby se mohly buňky dělit v takto zrychleném režimu, potřebují spoustu stavebního materiálu, kterým jsou právě lipidy,“ vysvětluje Holčapek.
Jelikož se rakovinné buňky tvoří velmi rychle, enzymy nejsou schopny zvládnout všechny procesy tak, jako je to u růstu buněk zdravých, což se u takzvaného lipidomu projeví. „Otázka byla, jestli se tyto změny promítnou i do tělních tekutin,“ říká vědec. Tato hypotéza se jeho týmu potvrdila.
Postupnými testy vzorků od dobrovolníků chemici zjistili, že změny v krvi dokážou odhalit už v raném stadiu nemoci. „Pokud je nádor o velikosti jednoho centimetru, pak je ovlivnění krve velice malé. Náš postup však umožňuje odhalit i takto malé změny s velkým procentem správnosti.“ Úspěšnost testování přesahuje 90 procent, nejvyšší je právě u těžko zjistitelné rakoviny slinivky. „Tam jsme dosáhli až 96 procent,“ dodává.
Kromě vzorků od vlastních dobrovolníků testovali pardubičtí vědci i takzvané zaslepené vzorky. Tedy takové, jejichž diagnózu neznali. Úspěšní byli i u nich. „Tento model má chybovost zhruba jen sedm procent. Podobné modely máme i pro další typy takoviny – ledvin, prostaty a prsu,“ ukazuje Holčapek na monitoru svého počítače grafy s procentuální úspěšností. Ve srovnání s jinými metodami je ta jeho jasným vítězem.
Holčapek spolu se svým týmem v současné době usiluje o publikaci svého výzkumu v prestižních vědeckých časopisech. Mají podaných už i několik patentových přihlášek.
Aby se mohla metoda dostat do praxe a sloužit pacientům v českých i světových nemocnicích, je nutné ji klinicky otestovat. Pro urychlení testů pardubický tým potřebuje nové kolegy, ale také několik desítek milionů korun.
Nějaké finance sice dostane tým z grantů, kvůli finanční náročnosti by však pardubičtí vědci rádi oslovili i soukromé investory, kteří by mohli s urychlením testování pomoci.
„Aby bylo možné to dokončit, potřebovali bychom pro dalších pět let 50 až 60 milionů korun,“ říká pardubický vědec, který do týmu poptává i nové kolegy z řad analytických chemiků, neboť ve více lidech by bylo možné výzkum provádět rychleji.
Metoda pardubických chemiků zaujala už i veřejnost, Michalu Holčapkovi se ozývá řada nových dobrovolníků, kteří by si rádi nechali své vzorky otestovat. Ty však profesor zatím musí zklamat. „V tuhle chvíli testování pro širokou veřejnost nenabízíme. Musíme nejdříve dokončit převod z akademické laboratoře do klinické praxe.“
Cílem Holčapkova výzkumu je, aby bylo rakovinu možné díky jeho metodě zachytit už v raném stadiu při běžném vyšetření krve. Jen pro srovnání: nový test CancerSeek se podle výsledků publikovaných v časopisu Science dostal na pouhých 43 procent úspěšnosti.
Podle dat, která před děma lety zveřejnila 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, přežije následujících pět let méně než pět procent pacientů s touto diagnózou.
Toto děsivé číslo by v budoucnu mohl změnit objev profesora Michala Holčapka z pardubické univerzity.
Holčapek se svým týmem se na chemicko-technologické fakultě věnuje analýze lipidů, v níž se dostali na úplnou špičku. Díky těmto zkušenostem byli schopni přijít s metodou, jak ze vzorku krve zjistit rakovinné bujení v těle.
„Vyvinuli jsme spoustu metod na analýzu lipidů a dotáhli jsme to do fáze, že jsme byli schopni analyzovat všechny typy lipidů. Dostal jsem nápad, že jednou z nemocí, která by mohla být pro výzkum zajímavá, je rakovina, protože při ní dochází k nekontrolovanému dělení buněk. Aby se mohly buňky dělit v takto zrychleném režimu, potřebují spoustu stavebního materiálu, kterým jsou právě lipidy,“ vysvětluje Holčapek.
Jelikož se rakovinné buňky tvoří velmi rychle, enzymy nejsou schopny zvládnout všechny procesy tak, jako je to u růstu buněk zdravých, což se u takzvaného lipidomu projeví. „Otázka byla, jestli se tyto změny promítnou i do tělních tekutin,“ říká vědec. Tato hypotéza se jeho týmu potvrdila.
Postupnými testy vzorků od dobrovolníků chemici zjistili, že změny v krvi dokážou odhalit už v raném stadiu nemoci. „Pokud je nádor o velikosti jednoho centimetru, pak je ovlivnění krve velice malé. Náš postup však umožňuje odhalit i takto malé změny s velkým procentem správnosti.“ Úspěšnost testování přesahuje 90 procent, nejvyšší je právě u těžko zjistitelné rakoviny slinivky. „Tam jsme dosáhli až 96 procent,“ dodává.
Kromě vzorků od vlastních dobrovolníků testovali pardubičtí vědci i takzvané zaslepené vzorky. Tedy takové, jejichž diagnózu neznali. Úspěšní byli i u nich. „Tento model má chybovost zhruba jen sedm procent. Podobné modely máme i pro další typy takoviny – ledvin, prostaty a prsu,“ ukazuje Holčapek na monitoru svého počítače grafy s procentuální úspěšností. Ve srovnání s jinými metodami je ta jeho jasným vítězem.
Holčapek spolu se svým týmem v současné době usiluje o publikaci svého výzkumu v prestižních vědeckých časopisech. Mají podaných už i několik patentových přihlášek.
Aby se mohla metoda dostat do praxe a sloužit pacientům v českých i světových nemocnicích, je nutné ji klinicky otestovat. Pro urychlení testů pardubický tým potřebuje nové kolegy, ale také několik desítek milionů korun.
Nějaké finance sice dostane tým z grantů, kvůli finanční náročnosti by však pardubičtí vědci rádi oslovili i soukromé investory, kteří by mohli s urychlením testování pomoci.
„Aby bylo možné to dokončit, potřebovali bychom pro dalších pět let 50 až 60 milionů korun,“ říká pardubický vědec, který do týmu poptává i nové kolegy z řad analytických chemiků, neboť ve více lidech by bylo možné výzkum provádět rychleji.
Metoda pardubických chemiků zaujala už i veřejnost, Michalu Holčapkovi se ozývá řada nových dobrovolníků, kteří by si rádi nechali své vzorky otestovat. Ty však profesor zatím musí zklamat. „V tuhle chvíli testování pro širokou veřejnost nenabízíme. Musíme nejdříve dokončit převod z akademické laboratoře do klinické praxe.“
Cílem Holčapkova výzkumu je, aby bylo rakovinu možné díky jeho metodě zachytit už v raném stadiu při běžném vyšetření krve. Jen pro srovnání: nový test CancerSeek se podle výsledků publikovaných v časopisu Science dostal na pouhých 43 procent úspěšnosti.
