,,Sbohem, ” řekl.
,,Sbohem, ” řekla liška. ,,Tady je to mé tajemství, úplně prostinké : správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.”
,,Co je důležiité, je očím neviditelné, ” opakoval si malý princ, aby si to zapamatoval.
,,A pro ten čas, který si té růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.”
,,A pro ten čas, který jsem své růži věnoval……..” řekl malý princ, aby si to zapamatoval.
,,Lidé zapomněli na tuto pravdu,” řekla liška. ,,Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svoji růži….”
,,Jsem zodpovědný za svou růži….”, opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
Tak to je ukázka z knihy ,,Malý princ” od Antoina De Saint -Exupéryho. Pro mě je to přímo srdcová záležitost, která mě celoživotně doprovází a tak jsem jenom uvítala její divadelní zpracování ve Studiu Dva v Praze.
Hlavní roli ztvárnil herec Jan Cina. Ten si svojí dětskou roli zahrál už ve filmu Smradi z roku 2002 a účinkoval v televizních pořadech a seriálech, na divadelních prknech i v dabingu. Působí i jako moderátor. Měl svojí roli i v několika pohádkách, třeba ,,O dívce, která šlápla na chléb”, ,,Kouzla Králů” a ,,Slíbená princezna”.
Tato pohádka byla opravdu výborně zpracovaná a podařilo se nádherně zachovat a přenést atmosféru a ducha knihy na divadelní prkna. K tomu naprosto podmanivá hudba s krásnými písněmi a nápaditě postavená scéna a využití projekce her se světly a stíny.
Svého malého prince jsem měla sebou a taky se mu to líbilo. Nejvíc ho zaujala domácí limonáda s příchutí malin v místní kavárně a při odchodu nechápavě vrtěl hlavou : ,,To nechápu. Ty bílý míče jsem fakt nepochopil. Jak si někdo může povídat s míčem, to nechápu”.
,,To nemusíš chápat, to stačí vnímat. To je podobné, jako jsi hrál doktora v ,,Úvahách o hříchu” a taky jsi chápal, že paní učitelka je strom, i když tak nevypadá. “
,,Tak to snad každý viděl, že je strom, ne? Když tam tak stála, kývala se a měla v ruce jabko”.
,,Tak to vidíš, paní učitelka je jako strom, který ti předává jablíčko poznání a Malý princ si povídá s oražovým míčem, který ve skutečnosti není obyčejný oranžový míč, ale moudrá přítelkyně liška. A tady je jasně viděž, že co je důležité, je očím neviditelné. “
Pro nás to bylo krásné (nejen) předvánoční zastavení a na Václavském náměstí v tu chvíli zvonilo pět set miliónů rolniček…..
