Tak by mne zajímalo, jestli jste v průběhu víkendu už zažily něco, co vám připomnělo se vší upřímností „spadla jsem to něčeho, do čeho jsem nechtěla a dokážu si přiznat, že toto je moje bolavé místo a už to opakovat nechci“. Protože nacítění na své vlastní potřeby je velmi silné a vychází i v dnešní inspiraci. Doslova nám může duše křičet své vlastní pravdy, které přehlížíme nebo předupáváme zvyky a zlozvyky a náhle když se zachováme podle navyklého a nevhodného, tak to může buď o to víc škodit nebo bolet, nebo si uvědomímě přece jen s jistým uzarděním, že jsme zase skočili někomu/něčemu na lep. No, stane se. Dobře si to pamatujte a možná věnujte zbytek dne vyslyšení všech těch zdánlivě podivných potřeb vaší duše, protože dnes máme jedinečnou pravdu vidět ji v celé její kráse, nahotě, intimitě a kdo chce, může snadno dojít v rozhovoru s ní i k zásadním životním rozhodnutím nebo uvědoměním.
To ostatně ukazuje i druhá polovina výkladu, jež je o zářivé radosti nejen z vlastních úspěchů, možná se dnes máte skutečně za co pochválit, ale i z úspěchů druhých, z takového radostného napojení na druhé lidi. Možná jste si dnes na někoho jen tak vzpomněli a měli z něj radost. Možná k vám přišlo dnes něco, z čeho jste měli radost, nějaký malý splněný sen, nějaká malá životní rozkoš. Pocit, že svět je vlastně fajn místo a že na něm můžu taky zazářit a když to vezmu kolem a kolem, nikoho k tomu nepotřebuju. Zazářím a kdo chce, uvidí. Kdo nechce, neuvidí. Ta situace je o scelování, o harmonii, o hledání toho, co vám velmi prospívá, o plném prožití něčeho, co vám mimořádně sedí, co vás naplňuje. Mohl to být krásně rozkošně lenivý den, stejně jako den akční, to záleží na tom, co právě potřebovala ta duše. Jestli akci, dorazit resty, nebo jestli potřebovala odpočinek, nebo jestli jste společně trochu bojovali s následky nějakých špatných zvyků a nerespektování cesty své duše. To všechno si dnes v tichu a pohodě v předvečer druhého adventního výkladu můžete sami se sebou probrat a… najít pravdu.
