Jsem už velká holka: každé ráno při odchodu zamykám svůj byt, v metru čtu vždycky nějakou knížku a smrkám do látkových kapesníků, abych šetřila přírodu. Peru jednou týdně a s různými myšlenkami se peru denně.
To ale neznamená, že občas nevybočim mimo dospěláckou trasu…
……………………………………………………………..
Další ze série mých „ÚŽO NÁPADŮ“: Pro dnešek do práce koloběžim. Ono by to bylo celkem super, kdyby většinu času vezla koloběžka mě, a ne metro koloběžku.
1.bariéra: MHD
Jak se ukázalo, tak stejně jako na kolečkových bruslích, ani při téhle aktivitě neumím brzdit…Takže k tomu využívám seskakování a krátký otčenáš, abych se nerozbila zas tak moc.
2.bariéra: Pohledy lidí ve stylu „Co to sakra…???“
Ale je to celkem legrace. Aneb jak říkají dospělí: je to výzva. A nasere to tolik lidí, že to stojí za to…
Cvičím si úhybné manévry do všech stran: dopředu, shyb, záklon, výskok…Páni, slušná posilka. Takže fitko už bych dnes měla splněné. Efektivita především, že.
Tu kočárek, druhý a třetí… postupně jsem i se svou společnicí s kolečky zatlačena hlouběji do útrob vagónu. A máme tu další challenge.
3.bariéra: Složit koloběžku do její skladné minimalistické praktické polohy.
Vždycky jsem jako malá nesnášela Tetris a Lego. Jen jsem chtěla do svého výtvoru dodat poslední článeček, celá konstrukce se rozsypala po místnosti a já jsem se ještě při svém vztekání napíchla nohama na nejednu kostičku. No, zúčtování je tu.
4. bariéra: Feromony
Dojela jsem úspěšně – a vyvoněně…… Zpocená jak pes, šťastná jak blecha.
Poučení? Protože dospělý jedinec by se měl ze svých chyb učit.
Příště radši z kabelky uvolni místo něčím jiným, třeba mobilem nebo pitím, ale deáč tam rozhodně nesmí chybět!!!
Ale není to tak zlý. Mám všechny zuby a silonky mají jen dvě očka zírající tupě na schody…
5.bariéra: Uvaž svůj dopravní prostředek na řetěz.
Jo, dobrej point. Akorát, že žádný řetěz nemám. To jsem jaksi v ranním spěchu opomněla…
Nezbývá, než chytit koloběžku (kterou se mi stále nepovedlo složit…) do rukou plných boxů s jídlem na celý den a knížkou a taškou do fitka, a vynést jí šest pater, jelikož výtah do kanceláří v půdním prostoru zase nejede. A i kdyby jel – my klaustrofobové to máme těžký. I bez koloběžek.
Uvažuji o tom, že budu brzy potřebovat bezbariérový přístup. A to nejlíp všude.
zrzka-drzka.com *heart*
