Když si prodloužíte wk a těšíte se, jak si užijete krásný, slunečný den.
A místo toho….
Je z klasické jízdy na kole adrenalinový zážitek, neboť vjedete ze samé radosti z objevování nových míst na 18 m vysoký most a neuvědomíte si, že máte vlastně závrať Když to nakonec se smíchem rozdýcháte a překonáte, nepozvracíte se a neomdlíte a hrdě vyrazíte vstříc polním cestám a vjedete do díry a je z toho málem držkopád… S naraženou…. S naraženou jedete se skuhráním dál a jste rádi, že jste dojeli v pořádku domů. „Tak, vyvenčím pejska a dám si v klidu kafíčko a nohy nahoru.“ Sundáte helmu, ulízané vlasy schováte pod kšiltovku. „Sprchu si dám potom v klidu.“ S propoceným, vytahaným tílkem vezmete pejska a vyrazíte. Zabouchnete dveře a v tom si uvědomíte… Že v ruce držíte pouze psa a klíče jsou uvnitř. Náhradní u bráchy, na druhém konci Prahy. Mastná a smradlavá vyrážíte do centra. Juchů. Šťastná po hodině a půl doma. Kafe. „Potřebuju nutně to kafe a musím tu uklidit, vyprat, už žádné nohy nahoru. Jo, vyčistit tu troubu, honem, ať vše stihnu do večera. Hotovo, ještě uvařit nudle na zítra k obědu a s.ru na všechno. Scedit a je hotovo. Kde je ta chňapka zase? Vezmu si tady tu utěrku.“ Jak to může dopadnout jinak, než že se utěrka zahákne o rošt na plotně a už vidíte jen ten zpomalený záběr, jak vám horká voda z kastrolu teče na ruku…. Opařená stojíte jako opařená, hledíc na politou, čerstvě vycíděnou troubu, nudle visí všude…
Mám takový maličko jako pocit, že mi ten krásný volný sluníčkový den tak trochu někdo nepřál
