Taky máte ten pocit, že už vás lidé ani jinak nezdraví? Že místo “Ahoj, jak se máš”, vás čeká sto a jedna varianta věty, kterou jsem vybrala jako název článku?
Na úvod malé přiznání.. Já léto miluji. Miluji slunce, teplo a ano, i vedro. Pořádné vedro, kdy cítím, jak mi teplo proniká do kostí. Většinou za takovým vedrem musím na jih, do Středomoří nebo dokonce až do Afriky. Ne tak letos. Nebo jinak. Letos bych nemusela, ale protože jsem to na jaře nemohla tušit, tak jsem si i letos naplánovala výlet za teplem. Do Provence, na začátku července. Kdy se dá čekat, že vedro opravdu bude. A navíc, na cyklovýlet. A šlapat celý den v 33 stupních ve stínu není legrace, to je jasné… Nicméně, já jsem si to užila :). Ono totiž ti Francouzi byli i v tom vedru milí, snažili se pomoci, poradit, chodili a usmívali se… Prostě jižní pohoda…
No a teď zpět do našich luhů a hájů. Proč to u nás nejde? Copak je tak těžké si říct: “No co, tak je vedro, no,” jak to podala babička mého známého? Když mi to řekl, měla jsem chuť zvolat s Boženou Němcovou: šťastná to žena!
Já vím, že je teplo a že mnozí lidé mají problémy, zvláště ti nemocní. Ale to není naprostá většina z nás…
Teplotu vzduchu neovlivníme. Ale můžeme změnit náš přístup. Udělat to jako ti Francouzi (nebo Italové, Španělé, Řekové, Chorvati…). Zvolnit tempo. Hodně pít. Pořídit si savé bavlněné vzdušné oblečení a apartní klobouček na hlavu. Po práci v dusné kanceláři vzít děti, partnera nebo psa a vyrazit k nejbližšímu rybníku, bazénu nebo řece. Nebo cokoli jiného… Dát si oblíbenou limonádu nebo cider ve stínu stromu a usmívat se.. Protože, za pár týdnů to určitě skončí a hodně z nás zase bude hudrovat, že prší nebo že je zima… Zní povědomě? 
Tak to pojďme změnit a dát novou mantru: “No co, tak je vedro, no,” 😀
 
 
 
 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account