Nadace Dobrý anděl slaví 6 let pomoci rodinám: 1 400 příběhů, kde nechybí naděje
Tento fakt potvrdila nadace DOBRÝ ANDĚL, která 8. listopadu slaví své 6. narozeniny a která pravidelně pomáhá rodinám s dětmi, kde má rodič nebo dítě onkologické onemocnění, nebo dítě jiné závažné onemocnění. V případě, když onemocní jeden z rodičů, finanční situace rodiny se výrazně zhoršuje a tak se nemocný rodič neobejde bez finanční pomocí přátel, rodiny, neziskových organizací či cizího zadlužení.
Průměrně trvá u dospělých onkologická léčba s následnou rekonvalescencí tři roky, tedy o několik měsíců déle, než u detí. Trvalé následky po náročné onkologické léčbě navíc nejsou zanedbatelné. Více, než polovinu pacientů trápí dlouhodobá chronická únava, která mnohdy ovlivňuje možnost návratu do původního zaměstnání. Čtvrtina rodičů se potýká s depresemi, pětinu trápí bolesti a otoky. Ztráta některého z orgánů potkala každého osmého z nich.
Rodina, ve které onemocněl rodič rakovinou, krátce po stanovení diagnózy přichází o část příjmů. Nadace Dobrý anděl uvádí modelový příklad úplné rodiny se dvěma dětmi, jejíž celkový příjem před onemocněním činil 26 000 Kč. Jakmile se objevila nemoc, došlo k poklesu příjmů na 16 000 Kč a tak rodina ze dne na den přišla o jeden příjem. Zároveň se objevily nové výdaje spojené s léčbou a to ve výši až 6 000 Kč měsíčně – jedná se například o náklady spojené s častou dopravou do nemocnice, speciální stravou, doplatky na léky a potravinový doplňky a také na zdravotní materiál. Nečekaným výdajem je také zvýšená spotřeba energií způsobená častým praním a úklidem, protože nemocný má během léčby téměř nulovou imunitu a musí dodržovat přísné hygienické podmínky. V domácím rozpočtu tak každý měsíc schází celkem až 16 000 Kč.
“Když rakovinou onemocní rodič, má to bohužel dopad také na jeho děti. Není to pouze dopad psychický, ale například také na jejich volný čas, kroužky a děti musí doma i více pomáhat. Zároveň mají strach o své rodiče, z neznáma a smutnou zkušenost si nesou po celý zbytek svého života. Setkáváme se s tím, že se tyto děti stávají rychleji dospělými, než by měly,” vysvětluje Petr Sýkora (na fotografii č. 2, pod textem), spoluzakladatel nadace Dobrý anděl. Pravidelná finanční pomoc proto umožní rodinám zvládnout těžkou situaci snaději.
“Spouštěčem mého onemocnění byl zřejmě stres,” říká paní Ivana (37), která se podělila s námi o svůj příběh a která je se svojí dcerkou Ellenkou, na titulní fotografii.
“Již několik let před narozením Ellenky v roce 2011, jsem zásadně změnila stravovací návyky. Díky tomu a také díky pravidelnému sportu jsem se dostala na svou vysněnou váhu. To mi asi umožnilo nahmatat podezřelý útvar u žebra, který se zpočátku jevil jaho součástí,” začínala své vyprávění paní Ivana z Prahy a pokračovala: “To bylo v dubnu předminulého roku. Do června se útvar zvětšil a proto jsem se rozhodla okamžitě kontaktovat lékaře. Následovalo vyšetření a hned druhý den biopsie, po které mi lékaři oznámili, že mám rakovinu prsu.”
Doposud byla paní Ivana zdravá a ani v minulosti neměli v rodině nikoho s podobnou diagnózou. “Zpětně, když o tom přemýšlím, jsem si jistá, že hlavním spouštěčem byl stres. Jsem operní pěvkyně a dá se říci, že má práce je nevyzpytatelná. Svou dceru jsem již několik let vychovávala sama. V té době však nečekaně skončil projekt, který nás měl živit několik let a proto čtyři roky jsem měla problém uživit dceru i mě.”
Během jednoho roku pak musela paní Ivana podstoupit operaci, chemoterapie a radioterapie. Pomáhala jí celá rodina a přátelé. Otec ji vozil pravidelně do nemocnice a maminka s jejím nevlastním otcem zajistili péči o malou Ellenku. “V tom nejhorším období svého života, kdy jsem absolvovala chemoterapie, byla Ellenka u babičky s dědou velmi často. Nechtěla jsem, aby mě v takovém stavu viděla a nesla si vzpomínku po zbytek svého života. Vysvětlila jsem jí, že teď spolu být nemůžeme proto, abychom spolu mohly být později. Protože kuličku, kterou mám v prsu, musí paní doktorka odstranit. Ellenka se mě zeptala, jestli mám nemoc, na kterou se umírá. Nelhala jsem jí. Velmi se mi po ní stýskalo. Ke konci to už pro ni bylo dlouhé a mé odjezdy vždy oplakala,” vzpomíná paní Ivana.
I v průběhu léčby se částečně věnovala opernímu zpěvu, který ji pomáhal udržet při životě. Jednou měsíčně zpívala na koncertech. Ukončení jedné z části léčby oslavila 90-ti minutovým recitálem ve Slovanském domě, jen osm dní po operaci. Lékaři, které pozvala na koncert, nevěřili, kde bere tolik energie. “Naopak, neměla bych tu energii, kdybych se vzdala jednoho ze dvou zásadních zdrojů radosti. Jeden z nich byl neustále jinde, než já – má dcera. O druhý, operní zpěv, jsem se nenechala i přes varování připravit,” dodává. Jak žít a tvořit šťastný zdravý život jí tato nemoc ukázala dle jejich slov jasně.
Částečný příjem ze zpěvu však na hospodaření zdaleka nestačil. O nadaci Dobrý anděl se paní Ivana dověděla od své maminky, ale nejprve o pomoc žádat nechtěla. Měla pocit, že jsou tu jistě lidé, kteří podporu potřebují více. Špatná finanční situace ji však v únoru loňského roku donutilo k tomu, aby zmíněnou nadaci také požádala o pomoc. “A tak nám Dobří andělé pomáhají již 21 měsíců, jsem jim za to moc vděčná. Musím říct, že pravidelný, několikatisícový příspěvek, je pro nás obrovskou pomocí. Onkologická diagnóza vás vždy zaskočí a pro člověka, který má postavený život jen na své schopnosti a kondici vydělat si na své živobytí, je velkou školu.”
Nadace Dobrý anděl eviduje 550 rodin s onkologicky nemocným rodičem, kterým pravidelně rozděluje příspěvky od dárců, Dobrých andělů. Každý měsíc si o pomoc zažádá 30 nových rodin. Celkem Dobří andělé během uplynulých šesti let pomohli 1 400 rodinám, ve kterých onemocněl rodič rakovinou.
Každý dárce, Dobrý anděl, vidí konkrétní příběhy rodin, kterým pomáhá. Navíc jsou jeho příspěvky rodinám odevzdávány do posledního haléře, protože provoz nadace je hrazen ze soukromých prostředků jejich zakladatelů a dalších filantropů.
Děkujeme za Vaši pomoc *heart* 🙂 *heart*
Eva
Foto: Jiří Švorc
