Automatická kresba: Když umění mluví jazykem duše
Miluji automatickou kresbu a její neuchopitelnost. Není o umění malovat nebo kreslit . Nedá se naučit, ta je v nás. Je intuitivní, volná, neplánovaná a kouzelná. V této chvíli jsme sami sebou, jsme k sobě naprosto upřímní a vedeni pouze našimi pocity.
Maluji energetické obrázky na objednávku, ale ještě raději pracuji přímo s klientem, který si namaluje obrázek sám. Vysvětlím mu, co si na namaloval a povídáme o jeho emocích a pocitech při kresbě. Nechávám se vést svou intuicí a snažím se být otevřená. Každý obrázek je úplně jiný, záleží na tom, co prožíváme nebo co cítíme k určitému tématu. Je to pro mě cesta k pochopení, a tím pádem i sama k sobě.
Tento obrázek chápu jako harmonizátor první – základní a druhé – sakrální čakry, tedy pozemských záležitostí.
Každý den dostáváme od vesmíru novou šanci vytvářet a hlavně správně pochopit životní události a zkušenosti. Svoje zážitky vyhodnotit jako nezaplatitelné a velice hodnotné chvíle sloužící k našemu růstu. A právě ta situace, ve které se zrovna teď nacházíme je pro nás ta pravá, neboli jsme tam, kde máme být. Máme stát nohama na Zemi, neubližovat ji, protože našemu fyzickému tělu zajišťuje potravu, rostou na ni krásné rostliny, které našim očím přinášejí líbezný a uklidňující pohled, který povznese naše srdce, léčí nás a přináší nám radost… Máme žít v souladu s přírodou.
První čakra nám poskytuje zemitou pevnost a „pevnou půdu pod nohama“, na které si můžeme vystavět náš život, zásobuje nás zároveň nutnou energií pro tvořivou činnost, dává nám sílu prosadit se a vytrvat. Pojí nás se zemí „ukotvuje nás“, udržuje nás naživu.
Druhá čakra ovlivňuje naše mezilidské vztahy, obzvlášť k druhému pohlaví, do její působnosti patří rozmanité erotické hry stejně jako vzdávání se ega a zážitek větší jednoty v sexuálním spojení. Jednoduše spojení dvou duší nikoli ukojení našeho chtíče.
Reprezentuje naší sexuální energii. Ale také symbolizuje radost v našem životě.
Růže má tolik okvětních lístků a každý i ten nejmenší znamená v našem životě prožitek, zkušenost, kterou se poučíme, abychom mohli pokročit v našem růstu. Každý prožitek i ten, který se zdá být v daném okamžiku špatný nebo dokonce zlý, je pro nás jako požehnání. Někdy nás přímo donutí ukončit nějakou záležitost či životní etapu. Pláčeme, vztekáme se, ptáme se proč zrovna my… ale až se uklidníme a bez zloby se otočíme zpět, děkujeme, že se ta situace stala, protože zjistíme, že jsme byli pouze k něčemu připoutáni a dávno nám to již nesloužilo. Anebo také jsme mohli být i na pokraji svých sil, nedokázali si říct o pomoc apod.
Jakmile se ale jedny dveře jakýmkoliv způsobem uzavřou, otevřou se nám další nové.
Uvědomujme si každý den situace, které právě prožíváme a ŽIJME, proto jsme zde.
S Láskou, Hana
Zdroj: Hana Sádovská
