Z chaosu k pořádku: Moje cesta k dokonale uklizenému bytu
Prostředí a okolí, ve kterém pobýváme, je velmi důležité. Když si ho srovnám, srovnám si i myšlenky a vše si líp utřídím. Jo. Takže. Kde začít. Blíží se přijímačky na magistra, takže si musí dát záležet. Přece se nebudu učit ve svinčíku, že jo!
Kde jen začít….to chce rozvrh. Otevřu šuplík, kde mám čtvrtky a zvýrazňovače. Vytřít podlahu, vysát, zamíst. To musim dělat všecko? Nestačí jedno z toho? A v jakým pořadí teda…..tak asi nejdřív zametu. Pak si připravím kýbl s mycími prostředky….aha! Držátko skříňky, která evidentně nebyla dlououououho otevírána, mi zůstalo v ruce….po chvíli lomcování jsem dosáhla svého a zjistila, že jaksi mycí prostředky chybí. Jak je to možný? Určitě to není tím, že bych je vypoužívala :D. Na poličkách se válí jen prach a trocha těch pavoučích obyvatel. A to, co na mě vypadlo, asi ani neumím identifikovat. Kulička proti molům? Kdysi-mýdlo? Doufám, že ne nějaké jídlo…No fuj. Takže další bod úklidu. Fixkou přepisuju nadpis z původního „Rozvrh očistný“ na „Bojový plán“. Jo, a bude to chtít nejdřív nákup zbraní. První věc – silné gumové rukavice! Radši dvoje. Pak něco na kuchyň, něco na koupelnu, něco čím dostanu pryč ty fleky z podlahy….kruci kdo tady co dělal? Je tohle vůbec můj byteček?
Za pár půhodin jsem dotáhla plnou tašku pouze různých udělátek jako je Jar, Savo a samozřejmě fešák Mr. Proper, který slibuje, že za mě udělá těžkou práci….nu, uvidíme. Jako dárek k jednomu odmašťovači podlahy (Cože??? Co jsem to vzala??? Moje podlaha je ledasjaká, ale mastná určitě ne!) jsem dostala krém na ruce. Asi vědí proč…..(Opravdu na konci celého výkonu jsem měla ručky suché tak, že bych nepotřebovala pemzu na nohy…..)
Samozřejmě jsem jako první nalila do kýble přípravek určený na odstranění prachu a divila jsem se, že to nechce pěnit!!! (Zvláště při tom množství, kolik jsem tam toho dala…). No, tak aspoň na podlaze nebude prach, horší je, že můj parapet se po odmašťovači podlah (sakra……fakt jako úlet…) leskne jako čelo čerstvého adolescenta. Skvělý. Takže si připisuji na nový seznam – koupit zmatňovací pudr pro nábytek, pokud něco takovýho je….
Nevěřte přípravkům, kde píšou „vhodné i na skleněné povrchy“. Tenhle teda určitě nebyl!!! Jestli jsem si předtím dělala hlavu s tím, že bylo zrcadlo nepříliš svítivé, tak teda nyní už kolem něj nemusím po ránu procházet zrychleným krokem…..tak takhle asi vidí svět moucha..šmouhatě.
Ale jako nádobí umyto bravurně. Jen jedna rozbitá sklenička, a co, střepy, jak známo, nosí štěstí. (V mém případě až po té, co vás říznou do prstu). Vyštrachala jsem náplast s nelibě se tvářícím Garfieldem a jde se dál. Rozhlížím se po svých 50 metrech čtverečních. Co dál…..ha! Ta skříň si mě žádá! Po vyházení celého šatníku ho utříďuji znovu. Jak se to tam předtím mohlo vejít??? Dva komínky mi zůstávají navíc…takže znovu a lépe, prosím!
A když už jsem u toho, mohla bych vyprat….a co kdybych umyla vnitřek pračky???? Nikdy jsem to teda nezkoušela, ale prý to i někdo dělá! Takovej vodní kámen je prevít a calgon jsem teda nepoužila už……vlastně asi nikdy. Opět sahám po seznamu.
Paráda! Má to i svý výhody!! Našla jsem poklady, které jsem ani nečekala! Okoralého medvídka na klíče za pohovkou, dvě propisky mezi nádobím (a píšou!) a magnetku, která provokuje slovy „Čistota, půl zdraví“ (teda kdo mi tohle dal?????).
Neuvěřitelný, co jeden skromný slušný človíček vyprodukuje za množství odpadu…osumkrát sbíhám schody s pytli plnými věcí, co již dlouho nadarmo poutaly mou energii či pozornost, nebo dráždily mé čichové buňky. Takže dnes mám splněno i fitko.
Blíží se večerní hodina. Skoro necítím záda, na ruce mám pár puchýřků a náplastí. Sednu si na postel a pořádně se nadechnu. Vida, dýchá se mi o mnoho líp.
Páni! To byl ale náročný den!! Jsem utahaná. A to kdybych se k tomu měla ještě učit….holt žena v domácnosti je náročné povolání no! Už se docela těším na školu. Ale nutno říct, že ještě nikdy jsem neměla takhle uklizeno……………..
Zdroj foto:Pixabay.com