Rozdílů mezi ženami a muži je nespočet. Příroda to tak nastavila s jasným záměrem, a jak všichni víme, příroda je dokonalá, vždy ví proč, co dělá. Nesnažme se tedy do tohoto již vyladěného nastavení příliš zasahovat.
Respekt k odlišnostem je velmi důležitý
Pokud se budeme snažit „nacpat muže do ženy“ nebo naopak „ženu do muže“, nedopadne to dobře. Jedním z klíčových rozdílů, který je třeba pochopit a ctít je rozdíl v přístupu k potřebě sdílení a trávení času. Všichni to známe, ženy obvykle více mluví, muži řeknou pár vět (pokud se to netýká jejich zájmového tématu). Pokud má žena problém, potřebuje ho rozebrat a tím pádem o něm pořád mluvit. Muž naproti tomu sdělí základní fakta, shrne je do krátkého závěru a tím považuje věc za vyřízenou. A je zaděláno na problém……. nesoulad.
Příčina je obvykle uložena mnohem hlouběji, než se zdá. Muž, který je vystaven častému tlaku své partnerky a zahrnován požadavky s apelem na co nejrychlejší splnění těchto požadavků, se začne zatahovat do sebe. Roli tady hrají také typy osobnosti, jinak bude reagovat introvert než extrovert, jinak cholerik než flegmatik. Jedno je však společné. Nebude ho to bavit a bude hledat únik.
Muži totiž potřebují mnohem více volného času a prostoru než ženy. Je to dáno archetypem již od pravěku. Muž lovil, byl delší čas mimo domov, byl prostě více sám se sebou a tato potřeba mu zůstává dodnes. Tato role se táhla celými dějinami. Nemysleme si tedy, že dnešního muže „přišpendlíme“ doma, nebude to fungovat. Jeskynní efekt – známý z psychologie, kdy je třeba „zalézt do jeskyně“ a vše si rozmyslet má své velké opodstatnění. Už jeho název jasné napovídá jak to je.
My ženy máme dáno do vínku schopnost dělat více věcí najednou. Není to náhodou, když je muž „zalezlý v jeskyni“, využijeme ji bezezbytku. Prostě po dobu kdy je „mimo“ sáhneme k této schopnosti a chopíme se i jeho obvyklých činností. Muž zotavený činností či nečinností mimo domov nám bude určitě více „vonět“, nastolí se příjemná atmosféra a případné třecí plochy nebudou tak ostré.
Naproti tomu muž by měl respektovat potřebu ženy sdílet. V reálném životě to znamená, že pokud není schopen on téma rozebrat, neměl by bránit partnerce v probírání věcí s kamarádkami či s odborníkem na dané téma (není náhoda, že k psychologům chodí až třikrát více žen než mužů).
Také nacpat ženu do role muže není dobré. V dnešní době je to však bohužel čím dál více častější jev, i když k mé velké radosti, je i dost žen, které si své ženství uvědomují a pracují s ním. Muž, který spoléhá, že žena bude vydělávat, starat se o domácnost, pečovat o děti a k tomu ještě zvládne mu pomáhat na stavbě, zajede do autoservisu a pak bude radostně vykonávat manželské povinnosti, také spláče nad výdělkem.
Žena potřebuje především pohodu a jistotu. Je to také dáno archetypem ženy již od pravěku. Muž ženu chránil svoji silou, poskytoval jí zdroje a ona s nimi hospodařila. Vytvářela ono známé „teplo rodinného krbu“.
Držme se osvědčených zákonitostí. Jistě, doba si žádá své, vše se vyvíjí a my také. Důležité je však zachovat si ty rozdíly, které z nás dělají opravdové muže a ženy. Jen tak je zajištěno ono jiskření, které je třeba k harmonickému vztahu muže a ženy.
Zdroj foto: Pixabay.com
