Historie, která předcházela vzniku tradice s adventním věncem, je skutečně bohatá. Zvyk mohl inspirovat židovský svátek světel neboli Chanuka, o které lidé postupně zapalují osm svíček na speciálním svícnu. Křesťané se mohli vzhlédnout i v dávném zvyku germánů, kteří v zimě zapalovali oheň uprostřed zeleného kruhu, aby tím znázornili Slunce.
Na konci 19. století pak přišel zdánlivě nenápadný, ale klíčový nápad. Habsburský pedagog a kněz Johann Hinrich Wichern tehdy učil malé sirotky a před Vánoci je chtěl trochu potěšit. 30. listopadu, na svatého Ondřeje, proto do společné jídelny nechal zavěsit kolo od vozu ozdobené po okrajích celkem 23 svícemi, které symbolizovaly 23 dní do příchodu Vánoc.
Myšlenka se lidem rychle zalíbila. Netrvalo dlouho a v kostele v Cáchách se měl objevit první adventní věnec moderního typu. Na tom už byly jen čtyři svíce symbolizující čtyři adventní neděle. U nás se však zvyk uchytil až někdy v polovině 20. století.
